Nějaký senzor nebo mikrofon má v kombinaci s připojením k internetu dnes už velké množství přístrojů. To kromě pohodlí přináší i komplikace. Kauza televizorů Samsung kupříkladu ukázala, že pozor na pusu si musíme dávat i v obýváku: firma samotná varovala, že systém rozpoznávání řeči může na servery odeslat i mikrofonem zachycené citlivé údaje.
Televize Samsungu mohly na servery třetí strany poslat odposlechnuté konverzace, včetně citlivých údajů
Situaci dělá ještě vážnější často velmi slabé zabezpečení zařízení, která shromažďují citlivá data. Mezi hříšníky jsou například chytré hodinky nebo fitness náramky. Firma AV-test poukázala minulý rok na řadu bezpečnostních chyb, kdy kupříkladu výrobek firmy Xiaomi ukládal data do spárovaného telefonu bez jakéhokoli šifrování. Jindy je zase vina na straně uživatele. Pokud nezměníte přednastavené heslo pro přístup do zařízení, mohou útočníci snadno sledovat i věci, které opravdu nechceme, jak ukázal únik záznamů z webkamer nebo dětských chůviček připojených k internetu.
Nyní se objevuje další potenciální ohrožení soukromí v domácnostech: špehovat už mohou i dětské hračky. Již dříve se o tom mluvilo v souvislosti s „chytrou“ panenkou Barbie.
1. prosince 2015 |
Chytré hračky Němci zakazují a Američané před nimi varují
Před tímto nebezpečím teď varuje dokonce i FBI. I ve hračkách se totiž začínají objevovat různé senzory a připojení k internetu. Příkladem může být panenka Cayla. Ta má v sobě zabudovaný mikrofon a je připojená k internetu: dítě tak na ni může mluvit a Cayla díky systému na rozpoznání řeči na některé jeho otázky dokáže odpovědět. Ale spojení s panenkou je prý zcela nezabezpečené. Je tak například možné připojit se na bluetooth modul v Cayle a odposlouchávat vše, co dítě řekne, a dokonce na něj mluvit. To vše přitom ze vzdálenosti až 15 metrů. Obavy o možné zneužití vedly dokonce k tomu, že Cayla byla německými úřady vyhodnocena jako „ilegální špionážní nástroj“ a jejím vlastníkům ji nakázaly zničit.
Varování americké FBI tak daleko nejde. Pouze upozorňuje na přítomnost těchto senzorů v některých hračkách a varuje před nástrahami, které z ní plynou. Uvádí, že z rozhovorů dítěte s hračkou je možné získat spoustu citlivých údajů jako jméno dítěte, jeho školu, co se mu líbí a nelíbí a jeho aktivity. Tento fakt spolu s připojením hračky k internetu a často špatným zabezpečím tak představuje riziko zneužití.
Příkladem „chytré“ domácnosti je třeba termostat Nest, který se umí učit.
FBI doporučuje nejrůznější opatření: číst pečlivě licenční ujednání, aby bylo jasné, co je shromažďováno, zjištění známých bezpečnostních chyb v zařízení, aktualizaci jejich softwaru, pokud je to možné, nebo hlídání toho, jak dítě s hračkou zachází. Nedá se však moc čekat, že by rodiče všechna tato doporučení brali v potaz.
Podle letošního průzkumu se však zdá, že alespoň část lidí obavy o soukromí sdílí. Třetina lidí uvedla, že se obává, že by je chytrá zařízení mohla špehovat. Celých 58 procent pak prý dává přednost samostatným zařízením než propojení v internetu věcí. Podobné obavy zpomalují nástup zařízení pro „chytrou domácnost“. Do budoucna se však předpokládá rychlý nárůst jejich rozšíření. Bude tedy potřeba stále větší pozornosti jejich uživatelů a větší přehled o jejich rizicích, stejně jako například důkladné hlídání aktualizací.
