Nabídnu alternativní pohled. Blockchain samozřejmě nemusí být spojen s kryptoměnami a dokonce ani nemusí být decentralizovaný. Jedná se o databázi, v níž jsou jednotlivé bloky záznamů provázány a validovány kryptografickými metodami. Kryptografie pak umožní vytvořit klíčovou vlastnost blockchainu. A totiž, že pokud dojde ke změně libovolného bitu kdekoliv v historii této databáze, nelze již rozklíčovat její zbytek a tedy od tohoto místa se blockchain definitivně rozpadne (stane se nečitelným). Pokud je blockchain čitelný celý, znamená to, že zůstal neporušen. Koncept má však jedno problematické místo, kterým je poslední záznam. Ten lze totiž libovolně měnit až do chvíle, než se objeví záznam novější. V tomto okamžiku nastupuje konsensus ověření posledního bloku. Tento konsensus nelze zajistit jinak, než decentralizací, aby se na jeho validaci mohlo podílet více subjektů. Není-li blockchain decentralizován, je v bodě posledního článku stejně nebezpečný jako klasická databáze. Zajišťuje pouze neměnnost historických dat (což je samozřejmě také výhodné). Nízká decentralizace je již daleko bezpečnější, ovšem méně delegátů lze lépe přimět k modifikaci posledního článku, než více nezávislých delegátů. Motivací dopředu zvolených delegátů je jedině chod bezpečné databáze. Nejlépe však zajišťuje bezpečnost blockchainu hluboká decentralizace, na které se podílí mnoho nezávislých potvrzovatelů transakcí. Tito potvrzovatelé však potřebují motivaci, pokud jejich primárním záměrem není pouze blockchain samotný a jeho chod, do čehož budou ochotni vložit vlastní prostředky. A zde máme další logické vyústění: Vytvoření hodnoty pomocí likvidního digitálního tokenu. Bezpečný blockchain sám tedy ze své podstaty ke kryptoměnám přímo míří, ať už má sloužit ke zpracování čehokoliv. Zde se dostáváme k problematice získání hodnoty, což úzce souvisí s PR. A to je to nejtěžší. Vytvořit samotný blockchain či token není zdaleka taková věda, jako získat potvrzovatele, kteří to rádi budou dělat.
