Evropský výbor pro mezinárodní obchod se připojil ke třem nesouhlasným rozhodnutím dalších výborů a nedoporučil další projednávání dohody známé pod zkratkou ACTA. Osud dohody, která měla na jedné straně přinést lepší vymáhání práv plynoucích z duševního vlastnictví, ale zároveň oslabovala pozici občanů, je tak nejspíš zpečetěn.
Co si ACTA klade oficiálně za cílCílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Uvedení dohody do praxe by uvítali například umělci a majitelé autorských práv. |
Už na začátku června se tři výbory Evropského parlamentu vyslovily proti ACTA. Konkrétně to byli poslanci ve výborech pro občanské svobody, průmysl a právní záležitosti. Čekalo se ale na doporučení výboru pro mezinárodní obchod, které bylo pro dohodu klíčové, protože má v této otázce jako jediný kompetenci.
Proti smlouvě se v hlasování výboru vyslovilo 19 členů výboru, 12 jich hlasovalo pro ratifikaci kontraktu.
V červenci bude o smlouvě hlasovat celý Evropský parlament, ale vzhledem k postoji výborů se neočekává, že by s přijetím ACTA souhlasil. Dohoda může být v Evropské unii ratifikována až tehdy, kdy ji schválí i poslanci 22 signatářských zemí EU.
Smlouvu letos v lednu ze zemí EU nepodepsaly Estonsko, Slovensko, Nizozemsko, Kypr a Německo. Proti smlouvě se zvedla silná vlna protestů a ratifikace byla pozastavena v mnoha zemích, které ji přitom podepsaly, a to včetně Česka.
Evropská komise se také obrátila na Soudní dvůr Evropské unie, aby posoudil, zda je ACTA v souladu s právem EU, například se svobodou vyjadřování či svobodou informací.
