Jedním z klíčových parametrů určujících kvalitu obrazu je podání černé barvy. Bez ní uvidíte místo černočerné tmy jen „padesát odstínů“ šedi a obraz nikdy nebude mít pořádný kontrast a hloubku. Zatímco technologie OLED tento problém v podstatě vyřešila, každý bod obrazu se umí samostatně plně rozzářit nebo zcela pohasnout, u LCD obrazovek je to stále problém.
LCD obrazovka sama o sobě svítit neumí, světlo dodává podsvětlovací panel a LCD obrazovka jen určuje, kolik světla skrze ní projde směrem k divákovi a jakou bude mít barvu. Problém je, že vždy nějaké světlo propustí, i zcela „zavřeným“ krystalem (záměrem je černá) vždy nějaké projde (výsledkem je šedá).
Velmi dobře se problém s černou barvou podařilo vyřešit o QLED displejů za použití vrstvy „kvantových teček“ a dalších filtrů v kombinaci s takzvaným lokálním stmívání podsvětlení. To dohromady dokáže řídit tok světla z podsvětlení natolik, že černá umí působit velmi dobře, ačkoli kvůli omezenému počtu zón je zejména na kontrastních přechodech prosvit světla stále patrný, například kolem bílých titulků na černém pozadí vidíte jakoby auru.
Tím se dostáváme k testované mini-LED obrazovce. Základem je zobrazovací panel QLED (tedy LCD, vrstva kvantových teček, filtry), rozdíl je v podsvětlovacím panelu. Ten je u mini-LED tvořen vysokým počtem diod, v testovaném TCL 65X10 jich je 15 000 a jsou řízeny v 768 zónách. Z CESu víme, že se na trh postupně chystají i modely v 25 000 diodami a tisíci zónami.
Jak to funguje v provozu?
Skvěle, kvalita obrazu je výborná. Podsvětlení je ukázkově rovnoměrné v celé ploše obrazu, identicky na kraji i uprostřed. Šachovnice od černé po bílou bez výhrad, gradace šedé je výtečná a na testovacích sekvencích se ukázalo, že přístroj nemá problém ani s reprodukcí „téměř černé šedé“, což je pro změnu bolístka některých OLED televizorů. V kontrastních přechodech samozřejmě malé „prosvícení“ patrné je, ale rozhodně nejmenší, které jsme u televizorů s LCD obrazovkami kdy viděli. Obrazovka má dost jasu pro HDR, zároveň výbornou černou, tedy dohromady skvělý kontrast.
V nabídce přípojných míst nás zklamaly jen 3 HDMI porty. Všechny jsou ale 4K, ten první umí i zpětný zvukový kanál ARC. V nenápadné škvíře se ukrývá slot pro CI kartu.
Oproti některým konkurentům působí obraz celkově méně atraktivně, obrazové obvody televizoru jej evidentně mnohem decentněji „vylepšují“, doostřování a zvýrazňování kontur, kterými je někdy „doháněno“ subjektivní pocit ostrosti a kontrastu, jsme zde v podstatě nezaznamenali, obraz tak působí velice přirozeně a příjemně. Dobrou zprávou je, že je velmi slušně nastaven již z továrny.
Nezaznamenali jsme ani výraznější dopočítávání pohybu, ústící často v „telenovelový efekt“, takže ano, obraz nemá v některých situacích tak plynulý pohyb jako některá konkurence, ale lidé zase nechodí jako javajky. Pohybová neostrost je velmi nízká. Co bychom mohli drobně kritizovat, je podání barev při pohledu hodně z boku, nicméně z takových úhlů, které v běžném provozu ani nedávají smysl.
4K obraz z kvalitního zdroje potěší detailní kresbou a snad až analogovou přirozeností. Rozdíl oproti FullHD zde poznáte citelněji, byť i to vypadá výborně. U SD kanálů z televizního vysílání je to trochu jiná pohádka, tam kde třeba Samsung s „AI upscaling“ vykouzlí i na velké úhlopříčce dobře sledovatelný obraz, tam testovaný televizor ukáže přibližně to, co do tuneru leze.
V kombinaci s UHD Blu-ray přehrávačem Samsung UBD-M8500 nepřehrál obsah s HDR standardem Dolby Vision, podle specifikace by jej ale podporovat měl.
Zvuk
Televizor je vybaven soundbarem vyrobeným společností Onkyo, standardně je součástí stojanu televizoru, ale pokud jej umístíte na stěnu, lze využít dodaný instalační materiál a uchytit jej pod obrazovku.
Podstavec se soundbarem.
Pochválit musíme výborně srozumitelný vokál a na televizor celkově nadstandardní zvuk. Nálepka Dolby Atmos tentokrát neznačí schopnost reprodukce prostorového zvuku, ale schopnost tento signál zpracovat. Systému virtuálního zpracování ze dvou párů reproduktorů se občas povede zvuk v prostoru atraktivně rozložit, ale vše je spláclé do prostoru před posluchače a lokalizace zvuků je především pravolevá.
Ruchy jsou celkem správně ostré. Nečekejte mohutné basy, výstřel či úder mají příjemnou šťávu, subwoofer by to však u akčních filmů potřebovalo, avšak není a není na něj ani připravený výstup. Při reprodukci koncertů oceníte slušnou dynamiku a živost, plný vokál a celkem slušné výšky. Basy jsou opět spíše decentní.
Funkce a obsluha
Bohužel musíme konstatovat, že slabinou televizoru je operační systém Android TV, respektive to, jak se v televizoru chová. Reakce totiž nejsou nejrychlejší a doba odezvy se navíc mění, televizor občas nějaký povel ignoruje, spuštění Netflixu někdy trvá sekundu, někdy dvacet. Otravná je také indikace zapojeného USB úložiště, po každém startu vás na něj televizor upozorní a nabídne na něj přístup. Ačkoli fungovalo vše, co jsme zkusili, a dobře zvolené aplikace naučí televizor skoro vše, co byste po něm mohli chtít, není užívání nejpříjemnější.
Dálkové ovladače
K televizoru dostanete dva ovladače, jeden dlouhý a hubený, který je nakonec při obsluze docela příjemný, byť bych zvolil výraznější tlačítka pro ovládání hlasitosti. Je však hodně směrový. Druhý má Bluetooth a mikrofon a zvládne jen základní funkce. Přístroj vokálním povelům rozumí výborně, ale mnoho s tím neumí, přepínat kanály ani ovládat hlasitost se nám nepodařilo, vyhledávat videa na YouTube nebo spustit Netflix však ano. Poslouchat na „OK Google“ televizor naučí až další firmware, mikrofon pak můžete fyzicky odpojit přepínačem na zadní straně televizoru.
Otravná výzva ...
Jako každý správný „Android TV“ má integrovaný Chromecast, fungoval podle očekávání bezproblémově. Do smartphonu si můžete stáhnout aplikaci T-Cast pro odesílání videí, fotek atp. na obrazovku, něco funguje, něco ne, kupříkladu fotky ukazuje jiné, než si v aplikaci vyberete.
TV přijímač
Televizor je vybaven DVB-T2/HEVC tunerem a co jsme naladili bylo hráno a přijímáno korektně. Pořadí kanálů lze editovat, ne moc pohodlně, ale jde to. Přepínání kanálů je docela pomalé, někdy trvá i 3 sekundy. Chybí možnost záznamu na připojené USB zařízení.
EPG TCL 65X10
EPG je jednoduché, neposkytuje moc informací o zvoleném pořadu.
HbbTV fungovalo výborně a HbbTV 2.0 test České televize zvládl na 85 %. Nezvládl jen DRM PlayReady a Widevine, takže by aktuálně nepřehrál placený obsah, a obrazový formát HEVC DASH live.
Závěr
TCL 65X10 nás přesvědčil velice dobrým obrazem a slušným zvukem, naopak nepřesvědčil ovládáním televizního příjmu a reakcemi systému Android TV. Pokud bude využíván především jako zobrazovač, odvede jeho mini-LED obrazovka skvělou práci. Na svým způsobem „technologickou prvotinu“ se nám nezdá přemrštěná ani cena, přístroj přijde na 64 990 Kč.
