Diskuse k článku

Ze studií do obýváku: vyzkoušeli jsme prototyp českého zvukového procesoru

Má zlepšovat zvukovou kvalitu při tichém poslechu, zmírňovat následky nešetrné digitální komprese a oživovat staré nahrávky. Vyzkoušeli jsme prototyp českého zvukového procesoru Exquisite, ve kterém se odráží 17 let vývoje algoritmů pro profesionální procesory pro rozhlasová studia.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Š14t92ě33p77á65n 55B96i33n92k31o 3186854293746

Technet je taková moje žurnalisticko-technická oáza klidu a profesionality uprostřed jinak neuvěřitelné a nekonečné žumpy iDnes. Článek píše autor, který rozumí tomu, o čem píše, pro titulkáře jsou témata Technetu tak složitá, že to nekazí bulvarizací nadpisu, autoři běžně chodí diskutovat mezi diskutéry a ti diskutují slušně a k věci, protože je to baví. Jako sorry, to je prostě super ;-)R^.

Pro mě osobně tohle udělátko není, zase takový fajnšmekr nejsem, navíc nevím, jak bych to "zapojil" mezi zesík a Spotify klienta ;-D;-) a když už najdu chvíli, že chci "poslouchat", chci aby můj gramec zněl jako gramec, navíc podle popisu soudím, že to fakt za předzesilovač připojit nepůjde. Ale jestli to dotáhnou do produkce, zejména ten procesor jako komponentu pro další výrobce, docela bych věřil, že to bude mít úspěch. A přeju jim to.

+8/−1
5.2.2019 16:41

K46a74t16e11ř68i50n15a 86V67ý42b91o55r17n24á 6400759399

Nějak se nezdá analogový vstup, digitální zpracování a analogový výstup. Představa, že mám digitální zdroj, což je dnes asi nejobvyklejší, proženu ho DACem, pošlu do této krabičky, která z něj zase udělá digitální signál, zpracuje a znovu převede na analog, je už sama o sobě dost šílená.

0/−1
5.2.2019 11:23
Foto

V62á29c62l26a66v 33N60ý29v59l63t

Není důvod, aby případný finální produkt neměl i digitální vstup a digitální výstup a nešlo to kombinovat podle potřeby. V oblasti kvalitnějších sestav je analogové propojení stále častější než digitální, takže analogové vstupy a výstupy nepovažuji za zbytečné. Ale, jak v textu píšeme, je to vývojový prototyp.

+1/−1
5.2.2019 11:31

K90a79t17e13ř87i63n12a 42V76ý48b35o91r69n79á 6270359899

Souhlasím, že není důvod, aby produkt neměl digitální vstup i výstup. Je to i logické a dost se ušetří za kvalitní převodníky. Já jen konstatuji, že prezentovaný produkt je nemá. Nic více, nic méně. U kvalitních sestav je analogové propojení běžné, neboť v jednotlivých komponentech k analogovému zpracování také zpravidla dochází. Nemá tedy smysl neustále převádět signál z analogového na digitální a naopak. To je ve vysoké kvalitě dost drahé a v těchto případech i zbytečné.

+1/−1
5.2.2019 11:38

D84r20a47h82o92m26í90r 54S66t65r57o78u50h55a80l 4195858232164

Nyní každý zpěvák bude znít jako Leoš Mareš.

+4/−1
5.2.2019 10:28
Foto

R60i39c14h91a15r81d 62K37a13d70e59ř81á98b41e43k 9742194218807

Ať hledám, jak hledám, nemůžu najít žádný web ať už produktu, nebo firmy Aural Neuronics. Vzhledem k referencím (nasazení téměř ve všech rozhlasech v ČR) bych očekával veškerou marketingovou podporu produktů on-line.

0/0
5.2.2019 9:59
Foto

V97á62c26l57a30v 96N53ý62v35l92t

Výrobcem je ale Phobos Engineering. O zkoušeném produktu ale moc informací nenajdete, je to vývojový prototyp.

0/0
5.2.2019 10:28

J53i81ř82í 66K21a73d59l80e27c 2427106395880

Autor sice není příznivcem ekvalizérů a dalších systémů vylepšování zvuku, ale přitom popisuje jak zařízení vylepšuje zvuk z kazety, youtubu a mp3. :-/

A nějak mi unikl smysl tohoto zařízení. Pokud chci kvalitní poslech, nebudu využívat analogový výstup digitálního zařízení (CD přehrávač?) ale celý řetězec budu řešit jinak. Už z principu CD není nijak zázračně kvalitní. Mluvit o poslechu mp3 a vylepšování podobnými procesory? Ten kdo poslouchá mp3 nebo něco z youtube, tomu stačí SW dodaný ke zvukové kartě nebo různé sw "vylepšovadla", které jsou většinou zdarma. V případě kvalitní aparatury a kvalitního vstupního signálu použití tohoto zařízení asi nebude nutné/vhodné.

Celé je to jak diskuse, jestli do Fábie tankovat 100 oktanový benzín...

0/0
5.2.2019 9:37
Foto

D86a82n16i82e58l 46K17o79č71i97c15a 4255528446812

100 oktanový benzín Fabii prokazatelně urychlí, byť nepatrně až skoro nepostřehnutelně ale ano a navíc zpravidla obsahuje různá aditiva.

Tahle krabička ale zvuk ale nezrekonstruuje, udělá z něho zvuk jiný, vymyšlený.

0/0
5.2.2019 9:48

K82a93t60e28ř37i43n58a 87V76ý25b87o67r82n92á 6900779799

100 oktanový benzín Fábii prokazatelně neurychlí. To oktanové číslo pouze uvádí odolnost paliva proti samozápalům, které vznikají při vysokých teplotách u motorů s vysokou kompresí. A tu Fabie nemá. Takže tam ten benzín shoří stejně, jako Natural 95. :-)

0/−1
5.2.2019 11:28
Foto

D67a72n38i73e24l 23K94o25č27i22c81a 4835778516672

Už jste blízko, teď už si jenom uvědomit jak reaguje motor resp. řídící jednotka na to když se do něj stříká palivo s vyšší tendencí k samozápalům a už se dostanete k tomu proč 100 oktanový benzín s menší tendencí k samozápalům fabii byť nepatrně až skoro nepostřehnutelně urychlí ;)

0/0
5.2.2019 14:47

K39a77t97e32ř81i81n12a 55V37ý93b39o67r70n78á 6330859799

Vážený pane, ta řídící jednotka reaguje na SAMOZÁPALY. Vzhledem k tomu, že v případě Fabie k nim nedochází (díky nízkému kompresnímu poměru) u benzínu od nějakých 95 oktanú, tak je jí úplně jedno, jestli tam lijete něco odolnějšího. Otázkou je, jestli díky aditivům, které zvyšují oktany, neklesá výhřevnost. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že při použití benzínu s oktanovým číslem 100 výkon spíše klesá.

0/−1
5.2.2019 15:43
Foto

D29a34n56i78e15l 17K68o80č65i13c19a 4305768146972

U přímovstříků se samozápaly bojovala nebo ještě snad i bojuje každá automobilka. Motory TSI ve Fábiích nejsou výjimka. Zrovna třeba při posledních nepovedených turbo benzínech Oplu nezbylo než tankovat 100 oktanů aby se samozápalům alespoň částečně zamezilo. A já se ptám znova, co se děje s výkonem motoru pokud čidlo klepání signalizuje řídící jednotce detonačního spalování? :-P

0/0
5.2.2019 16:41

K73a29m37i15l 94D67o95l97e65z27e10l 6792836554342

no snizi se predstih a tim se mirne snizi vykon

0/0
5.2.2019 18:31

K46a92t35e11ř63i52n93a 87V34ý69b38o51r26n78á 6920349609

Nic, protože nizkovýkonné motory mají kompresní poměr přizpůsobený palivu s oktanovým číslem 95. Takže pokud si tam natankujete horší, tak prenastaví předstih a sníží se výkon. Pokud si tam natankujete lepší, tak se nestane nic, protože motor klepat nebude. Je to snadné...

0/−1
5.2.2019 20:10
Foto

D89a40n92i50e51l 28K90o22č33i35c89a 4615158376842

Nevím jestli si tady jen neléčíte komplex z obsahu své garáže ale je to jedno. Nemáte pravdu, jsou to úplné základy.

0/0
6.2.2019 18:58
Foto

V34á40c65l25a94v 74N49ý55v78l40t

V textu tento "rozpor" vysvětluji.

Co se poslechu týče - i na dobrých sestavách spousta lidí poslouchá kupříkladu Spotify, TuneIN radio, nebo Deezer - prostě proto, že hudební nabídka přesahuje možnosti jiných zdrojů, ke kterým mají přístup. A tam je takovéto vylepšení přínosem.

U kvalitní aparatury a kvalitního zdroje může být přínosem ten režim pro tichý poslech. Ale nikdo vám nic nevnucuje, ostatně je to vývojový prototyp.

+2/0
5.2.2019 10:31

M13i44c66h25a78l 29S71e92d48m88í52k 3629825946741

Povedzte, pán autor, čo si predstavujete pod takým pojmom vyhodnocení změny v pikosekundě? ;-)

+5/−1
5.2.2019 9:22
Foto

V26á13c36l28a42v 53N27ý84v22l77t

Že je vám to jasné, jakmile to začne hrát. Ano, s tou "pikosekundou" jsem si trochu zapřeháněl.

+5/0
5.2.2019 10:32
Foto

D50a84n23i19e47l 82K34o95č54i16c27a 4675658476412

To mi připomíná takový ten magnetický kroužek jak si ho lidi dávali do auta pro snížení spotřeby a zvetšení výkonu motoru.

+4/−3
5.2.2019 7:56
Foto

V49á59c85l19a38v 75N13ý83v11l22t

Čímž chcete říci, že digitální zpracování zvukového signálu neexistuje, nebo ... něco jiného? :-)

+1/−1
5.2.2019 10:33

J97a93n 17J93á63n63o48š67í48k 2722563918201

Kromě prvního a druhého odstavce, kdy nám autor vnucuje nějaké svoje rozumy,

je to zajímavý článek.

0/−8
5.2.2019 7:55

J91a85k20u84b 68R62o94u22s 3543360504372

Mimochodem, signál v předzesilovači už je analogový, takže i kdyby někdo integroval DSP do preampu, prakticky nijak si nepomůže (kromě absence jednoho interlinku a dvou párů konektorů)

0/0
5.2.2019 2:01
Foto

V78á97c41l55a47v 16N63ý80v21l96t

No, jak v kterém, spousta zesilovačů pracuje v digitální doméně. A i u analogových modelů si myslím, že je čistější to vyřešit na jednom PCB, než venkovní oklikou.

0/0
5.2.2019 6:34

J59a97k32u14b 12R98o73u32s 3833240574492

Strávil jsem nějaký čas srovnáváním zvuku na výstupu z pásového rekordéru Studer se zvukem zdigitalizovaným a přehraným ultra high-end studiovými ADDA převodníky (7000 EUR a výše) v dvojitě slepém testu a nebylo to vůbec pěkné.

Kdo jenom trochu tuší, jak funguje ADDA konverze audio signálu, bude se jakémukoliv digitálnímu procesoru v řetězci vyhýbat jako čert kříži.

0/0
5.2.2019 1:58
Foto

M93a33r27t89i44n 31R16y10š53a66v65ý 1666835643172

To je jen nepochopení toho jak interpolace z analogu na digitální zvuk funguje. Matematicky ideální způsob jak samplovat zvuk např do 20 KHz, jelikož lidské ucho stejně o moc více neslyší je samplovat ho na dvojnásobné frekvenci tedy 40 KHz a ktomu trochu malé rezervy. A už máte našich známých 44 KHz. Matematicky z toho stejně více nevymáčknete. Takže pro mě karty samplující např. 192 KHz jsou poněkuď k smíchu. Zajímat by vás mohl v tomhle směru

Nyquist–Shannon samplovací teorém. Možná budete příjemně překvapen viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Shannon%C5%AFv_teor%C3%A9m a také např kniha Teorie a technika elektronické hudby na straně 59 (podle PDF 71). http://msp.ucsd.edu/techniques/latest/book.pdf Tím se teď zabývám jelikož si chci tvořit vlastní hudební nástroje, tak je dobré vědět co zvuk vlastně je a jak ho vyrobit :)

+1/0
5.2.2019 9:09
Foto

R21a11d66e92k 20V97o94j35á22č61e63k 5603959473314

Nepletete si vzorkovaci frekvenci s frekvencnim rozsahem?

+1/0
5.2.2019 10:39

K52a36m79i38l 14S18c38h57w70a42g74e21r 3533926425656

to je "skoro" to samé, resp, mají k sobě velmi blízko - vzorkovací frekvence musí být minimálně 2x větší než maximální frekvence přenášeného signálu ;)

0/−1
5.2.2019 10:53
Foto

R29a47d90e62k 31V26o30j47á50č97e96k 5153379803694

To psali kde, ze "musi". Zalezi na zvuku, pokud to bude konstantni ton o frekvenci 3000 Hz, tak na ten je i 22kHz vzorek hodne. Pokud je zvuk komplikovany a kombinovany, vyssi vzork frekvence je vyhodou. Je to jako s cislem Pi. To taky kruh vysvetluje pomoci trojuhelniku a cim vic jich je, tim je kruh "kulatejsi" :D a ne jako mnohouhelnik.

+2/0
5.2.2019 13:58
Foto

M19a61r31t24i38n 86R55y59š97a81v52ý 1956595443852

No, a co když ten kruh popisujete jako součet 4π částí nebo součet 20 π částí. opět dostanete perfektní kruh :-P

0/0
6.2.2019 9:19
Foto

M50a42r78t95i43n 23R14y84š10a35v15ý 1416865163202

Narážím jen na ty periodické sinusové signály. Nedocvaklo mi, že to co jsem popsal bude jiné u nesinusových průběhů

0/0
6.2.2019 10:13

K32a30m88i71l 64S59c32h77w13a78g73e87r 3923796775306

No možná si zkuste trochu načíst teorii. Absolutně nezáleží na druhu zvuku a jeho složitosti. Je tam prostě jenom jediný parametr a to je maximální frekvence signálu. Takže na 3kHz naprosto dostačuje 6kHz vzorkovací frekvence, takže 22kHz je opravdu zbytečná.

Signál bude vždycky "kulatý" protože zvuk jiný tvar nemůže mít. Všechny akustické nástroje vytváří pouze sinusový signál. Stejně tak reproduktory dokáží reprodukovat pouze sinusový signál, protože fyzika (setrvačnost membrány).

Něco jiného je pak ještě šířka pásma. Ta může být ještě menší, protože např. není potřeba přenášet nízké frekvence. Takže třeba na mluvené slovo se dříve používalo v telefonech pásmo 300 - 3400Kz. Takže přenášet stačilo pouze 3100Hz. Tím se zas něco ušetřilo a mohlo se do jednoho kabelu "vecpat" více hovorů najednou (prve pomocí amplitudové modulace, později digitálně pomocí PCM.) A až dlouho poté se vymyslela komprese a kodeky, takže se to zase nahustilo a spousta "balastu" se ušetřila.

0/0
12.2.2019 20:56
Foto

M69a12r63t57i64n 36R40y46š56a15v76ý 1306875323542

Domnívám se, že ne. Chápu to tak, že ten frekvenční rozsah analogového signálu 20 KHz vzorkuji 44 KHz. Sic nejsem vysokoškolák prošel jsem si to ještě znovu.

Uvažujte vstupní frekvenci fv a max vyskytnutou frekvenci v analogovém signálu fmax. Niquist-Shannonův teorém říká fv > 2 * fmax [s na -1].

Tedy že vzorkovací frekvence musí být 2x taková a pokud vzorkujeme příliš řídce, mohou se tyto obrazy protnout a vzniká efekt zvaný aliasing. Pokud je funkce frekvenčně omezená, je možné ji navzorkovat beze ztráty informace (tzn., že je možné ze vzorků opět získat funkci f {\displaystyle f} v původní podobě).

0/0
5.2.2019 11:13
Foto

M67a53r87t59i32n 16R87y79š36a28v63ý 1746275693342

Jestli jsem ale opravdu v omylu, klidně mne opravte. Rád své názory přehodnotím

0/0
5.2.2019 11:32

K21a14t31e14ř45i39n32a 57V55ý95b88o52r24n59á 6810119889

Převodníky, které samplují na vyšších frekvencích pouze "vyhlazují" původní sinusoidu, která byla digitálně předělaná na "zubatou". To nemá s frekvenčním rozsahem původní nahrávky nic společného.

+1/−1
5.2.2019 11:51

M79a34r15t43i14n 30N55e24r81m32u36t 4389100608234

Převzorkování je zajímavý jev, a dá se s ním potkat i jinde. Dejme tomu, že budete chodit ke křižovatce, kde budete měřit pět minut hustotu provozu (pro zjednodušení u nákupního centra, kde je jenom jedna špička k večeru, tj. perioda/frekvence intenzity provozu 1 den). Když to budete měřit po hodině, dostanete pěkný vypovídající graf. Když jednou denně přesně po 24 hodinách, záleží, kdy se trefíte. Může vám vyjít, že je tam celoročně permanentně narváno anebo chcípl pes. Pokud splníte teorém min. 2f, tak se můžete trefit tak nešťastně před a po, že vám vyjde skoro konstanta. Nejhezčí je, když začnete o půlnoci a každý další den přijdete o 4 minuty později, pak zjistíte, že v zimě je zavřeno, na jaře začnou chodit lidi a na podzim je narváno:-)

+2/0
8.2.2019 10:43
Foto

P76e31t93r 72T98u83r86e24č44e94k 8412622427635

Vemte si cisty sinusovy signal na 20 kHz, ktery budete vzorkovat na 40 kHz. To znamena ze z kazde sinusoidy vezmete dva vzorky. Kdyz budete vzorkovat v 1/4 periody (sin(90)=1) a 3/4 periody (sin(270)=-1), tak z nasbiranych vzorku zjistite, ze nahravate signal o frekvenci 20kHz, ale nebudete mit nejmensi tuseni jaky prubeh mel ten analogovy signal. Zda to byla sinusoida, trojuhelnik, obdelnik... Navic pokud budete mit tu smulu a trefite se vzorkovanim do zacatku periody (sin(0)=0) a 1/2 periody (sin(180)=0), tak zaznamenate dokonale ticho. Proto se pouziva vzorkovani o nasobne vyssich frekvencich, ktere lepe zaznamena prubeh signalu. V High Endu ma tedy tech 192 kHz smysl - nebudeme ted debatovat, kolik lidi takove frekvence opravdu slysi. Zminovana dvojnasobna vzorkovaci frekvence je pouze nezbytne minimum. Pokud ale dnesni pubertaci poslouchaji hudbu pres reproduktor mobilu, pak je i tech 44,1 kHz vice nez dostacujici.

+2/−1
5.2.2019 12:44
Foto

M72a29r54t27i73n 93R91y63š90a16v82ý 1756895623172

Začínám lépe rozumět: je pravda že bych nahrál ticho, kdyby se vzorkovalo na začátku a v půlce. Některé věci mi však ještě nesedí, když to promítnu zpět do toho teorému. Je ten teorém tedy platný jen pro periodické sinusové signály? A další je, že se tam zmiňují že „Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného signálu z jeho vzorků je možná tehdy, pokud byla vzorkovací frekvence vyšší než dvojnásobek nejvyšší harmonické složky vzorkovaného signálu.“

0/0
5.2.2019 14:39

T94o29m55á45š 74M74á91l65e19k 9111153920192

Ano, tato teorie platí čistě na sinusové signály. Pokud chcete nesinusový signál, je ideální mit vzorkovací frekvenci ideálně o řád vyšší než je frekvence.

+1/0
5.2.2019 16:58
Foto

M70a48r72t67i22n 60R18y12š81a21v35ý 1656305233402

U těch nesinusových to musí být v tom případě dost velká výzva. Určitě musí být fajn mít genátor dalších průběhů, které nejsou sinusové a míchat výsledek znich. U mobilních telefonů, v době kdy jsem je opravoval jsem slyšel dokonce o použivání jakého si kódování, které simulovalo způsob jakým vzniká u člověka řeč v řečovém ústrojí včetně vlivů zubů a tak. Takže jednotlivé hodnoty kódovací tabulky pak vlastně znamenaly vlivy těch jednotlivých součástí. Možná časem opravdu vznikne přístroj, který bude vylepšovat zřetelnost řeči.

0/0
6.2.2019 9:50

K86a88m32i92l 33S17c48h75w85a26g66e87r 3803636445256

Známý na tohle napsal bakalářku a pak ten kodek i napsal, takže se dostal na brutálně nízký datový tok na velmi kvalitní přenos mluveného slova. Už je to nějaká doba, ale jestli si dobře pamatuju, tak to byly stovky b/s - jednotky kb/s.

+1/0
12.2.2019 21:06
Foto

P68e11t82r 91T51u43r25e63č39e54k 8142232187295

Definujte "Presna rekonstrukce spojiteho signalu z jeho vzorku" :)

Predstavte si to opet treba na te sinusoide. Kolik by jste si predstavoval vzorku v jedne periode aby jste digitalni zaznam povazoval za dostatecne presny?

+1/0
5.2.2019 19:04
Foto

M79a54r61t60i77n 29R78y21š68a12v31ý 1726855503542

Já ale vím přece max frekvenci, která se v tom sinusovém analogovém signálu vyskytuje. Nemůže mne tedy překvapit ryhlejší průběh.

Dejme tomu že začnu správně na záčátku periody. Rozsekám signál na 2x větší počet něž je těch 20KHz. Takže budu mít 40000 vzorků za sekundu. Z každého jednotlivého vzorku mám hodnotu úhlové rychlosti té sinusovky v daném místě.

Při rekonstrukci opět pracuji se sinusovou funkcí. Poskládám za sebou 40000 sinusových funkcí s periodou 1/40000 (Fourierovy řady). Dosazuji do nich hodnoty jednotlivý úhlových rychlostí. Měl bych dosáhnout původního průběhu sinusovky.

Chápu to tak, že v případě sinusového signálu o známé maximální frekvenci aproximovat nemusím. Měl bych to být schopný rekonstruovat přesně díky Fourierovým řadám a 2x tak větší použité frekvenci vzorkování + nějaká malinká rezerva aby se samplovaná spektra nedotýkali hranami.

Pokud by byla vzorkovací frekvence menší než dvojnásobek stalo by se, že spektra těch vzorků by se začali překrývat. Takhle tomu rozumím dle svého rozumu. :-)

0/0
6.2.2019 9:16

J71i37ř47í 46K94a66d63l47e30c 2887536735670

Ano, ale tady se autor rozepisuje nad vylepšováním při tichém poslechu, mp3 nebo zvuku z Youtube. To je už z principu "zprocesorovaný" až až.:-)

+1/0
5.2.2019 9:40

J63a78k12u35b 67R65o46u22s 3353290854252

Nikdy jsem u těchhle zařízení nepochopil, jaký má smysl převádět digitál do analogu na výstupu z přehrávače, pak analog do digitálu ve "zlepšující krabičce", pak dělat nějaký digitální processing, který přináší další problémy (aliasing, chyby kvantizace, zkreslení) a pak znovu digitál do analogu. Tohle prostě už z principu musí udělat víc škody, než užitku.

Vtipné by bylo výstup z tohoto procesoru poslat do reproduktorů, které analogový signál před zesílením opět převádí do digitálu (typicky třeba Presonus).

+5/0
5.2.2019 1:52

O45n56d42ř80e70j 78S56e73k19e66r27a 1657756226629

Že by kvůli latenci? Pracovat přímo s digitálním zvukem trvá déle, než s analogem, kde můžete řadu technologií aplikovat přímo. Mimochodem, zjevně se vyznáte - nevíte o procesoru, který by zvládl smíchat dva a více SPDIF vstupy, kódované jako DTS 5.1? Nemusí mít žádné další funkce ani vlastní ovládání mixeru.

0/−3
5.2.2019 5:30
Foto

V26á16c41l71a34v 55N20ý57v88l98t

Co to se zvukem "dělá" jsem popsal v textu. Míra škody napáchané digitalizací bude záviset na kvalitě jednotlivých komponent finálního produkčního procesoru (pokud vznikne).

+1/0
5.2.2019 6:38
Foto

P95e15t30e14r 41S46t17u61d31e58n20í31k 4665596209956

Toto není pro audiofily, ale lidi kteří si pouštění mp3 a hudbu z youtube. Kdysi jsem měl hifi soustavu (CEC, JJ apod.) a teď jsem zlenivěl a také poslouchám převážně z youtube (což bylo před lety pro mě nemyslitelné :)) Pro mě má tato krabička význam díky funkci tichého poslechu. Pokud něco dokáže zlepšit špatné nahrávky a vylepšit mi background music, sem s tím.

0/0
5.2.2019 20:35

Najdete na iDNES.cz