Osobně nejsem příznivcem ekvalizérů a dalších systémů vylepšování zvuku, protože zpravidla buď jen kompenzují nějakou chybu reprodukční sestavy, nebo posouvají zvuk do oblasti atraktivní líbivosti, která nemá s poslechem vysoce věrného (high fidelity, neboli hi-fi) zvuku příliš společného.
To však není případ prototypu zvukového procesoru Exquisite, který pod značkou Aural Neuronics vytvořila česká společnost Phobos Engineering. Podle tvůrců je procesor Exquisite pokročilostí akustických algoritmů a nastavením jednotlivých režimů zcela unikátní - což zní jako obvyklá marketingová sebechvála. Jestliže však něco takového tvrdí firma, která 17 let vyrábí zvukové procesory do rozhlasových studií (podle jejích informací najdete její zařízení v téměř 80 procentech tuzemských rozhlasových studií, včetně všech stanic Českého rozhlasu), pak to na probuzení naší zvědavosti stačí.
Do redakce nám tak dorazil průmyslově vypadající kovový box s řadou světelných diod a ovládacích tlačítek. Mírně překvapující je dvojice červené a zelené LED indikující správnou (zelená Fair) a přílišnou (červená Over) intenzitu vstupního signálu, což se ukázalo jako potřebné - na použitém CD přehrávači Sony CDP-XB920 jsme museli na výstupu ubrat 3 dB.
Celý systém v prototypovém boxu je postaven na čipu ADAU1701 od Anaog Devices, který zde zajišťuje jak A/D, tak D/A převod a především DSP zpracování zvuku – a právě naprogramování DSP je to, co má zvukový procesor Exquisite dělat unikátním. V případě, že by se prototyp procesoru v budoucnu změnil v hotový produkt, byl by podle Roberta Siničáka z Phobos Engineering osazen kvalitními diskrétními operačními zesilovači, AD a DA převodníky a napájecími a resetovacími obvody.
Tři režimy
Prototyp procesoru má analogový zvukový vstup a analogový zvukový výstup, pomocí kterých jej zařadíte do signálové cesty mezi zdroj zvuku a zesilovač. Jelikož vstupní signál převádí do digitální podoby (a po DSP zpracování zpět), nelze jej zařadit mezi předzesilovač a výkonový zesilovač - při nízkých hlasitostech by byla konverze velmi nekvalitní.
Aural Neuronics Exquisite
Ovládání je pak snadné - pomocí trojice tlačítek Brill, Base, Phat vybíráte režimy procesingu, přičemž je lze libovolně kombinovat. Box lze využít i jako sluchátkový zesilovač s vlastní regulací.
Poslech: jeden režim po druhém
Režim Phat je určen pro poslech při nízkých hlasitostech a ve své podstatě by měl být podstatně sofistikovanější variantou klasické fyziologické regulace „Loudness“. Zpracování zvuku má však nejen kompenzovat úbytek basů při tichém poslechu (jako Loudness), ale také zpracovat zvuk tak, aby posluchači nechyběly ani jemné detaily, které jinak při tichém poslechu zaniknou.
První, co nás zaujalo, je jemný nenásilný projev, který aktivaci ekvalizačního režimu doprovází – není to jako klasické přepnutí, které kompletně změní charakter zvuku, ale jemná proměna charakteru reprodukce. Vokál jemně vystoupí, basy se zhutní a zvýrazní, drobné detaily vystoupí do popředí, ale ne tak, aby působily rušivě. Nevýhodou je ztráta části prostoru a éteričnosti reprodukce, protože se vše přesune blíže k posluchači. Nemáte přitom pocit ztráty dynamiky, naopak některé špičky, jako brnknutí na struny, jsou oproti průchodu zvýrazněné, ale spousta věcí z pozadí se přenese do popředí a scéna se tím zahustí. Například ve skladbě Zorbass od The Bass Gang (La Contrabbassata) mnohem citelněji vnímáte ruchy hráčů, výrazněji vnímáte strukturu tónu přejezdů smyčce po strunách – dostanete mnohem více informací. Zároveň je to ale stále velmi příjemný a důstojný poslech.
Pro tichý poslech jde o rozhodně příznivý efekt, oceňujeme jeho jemnou kultivovanost a to, že neškodí tam, kde nepomáhá. V našem „setupu“ bylo zvýraznění basů na náš vkus možná až příliš výrazné.
Režim Brill je určený pro rekonstrukci a opravu špatnou digitalizací poškozených výšek, typicky MP3 souborů s nízkým datovým tokem, nebo třeba mnohých YouTube videí.
I v případě opravdu mizerného záznamu z YouTube se krabičce Exquisite podařilo docela účinně zmírnit nepříjemné prskání a hrubost na výškách a zároveň je i trochu rozjasnit. Výsledkem nejsou výborné výšky, ale snesitelné a docela příjemně poslouchatelné výšky – což považujeme za dobrý úspěch. Pozitivní je, že „vyčištěním“ výšek nedošlo k jejich rozmělnění a potlačení a že se nesnaží příliš, čímž by ve výsledku mohl napáchat škody. V případě méně špatného záznamu je výsledek ještě o něco lepší.
Režim Base má naopak pomáhat v opačné části spektra, u basů – podle výrobce má zasáhnout hlavně u starších nahrávek se slabší úrovní hloubek. A funguje to a znovu musíme zdůraznit zejména citlivost úpravy. Basům přibude objem i důraz, ale citlivě tak, že to ucho ocení, ale zároveň to nepůsobí nijak nepatřičně.
Všechny tři režimy lze kombinovat, ale je nutné to dělat s rozvahou. Například při poslechu starších nahrávek z kazetového magnetofonu se osvědčil režim Base - spodní část spektra krásně ožila, ale Brill, který by mohl rozjasnit i časem unavené výšky, zároveň zvýraznil i šum nahrávky, tak jsme jej raději v takové situaci nepoužívali.
Závěr
Kdo by očekával výsledky jako s použitím přednastavených ekvalizačních průběhů, které razantně změní charakter zvuku a změna je jasná po pikosekundě poslechu, bude zklamán.
Kdo by si však přál jemné, decentní, ale velmi propracované úpravy zvuku pro konkrétní situace, s důrazem na zachování přirozenosti reprodukce, toho by zvukový procesor Exquisite zaujmout mohl.
Ještě zajímavější než samostatný box by z našeho pohledu byla přímá integrace procesoru (respektive jeho algoritmů) například do předzesilovače hudební sestavy. Každá komplikace signálové cesty a přerušení kabeláže je totiž ve světě kvalitního poslechu nežádoucí a pokud by výpočty prováděl přímo vestavěný DSP, bylo by to čistější řešení.
