Kongres Spojených států amerických v novém návrhu výrazně snížil poplatky za webcasting, tedy provoz internetových rozhlasových stanic. Původní a dlouhá léta úspěšně provozovaný model, založený na odvádění určitěho procenta z přijmu stanice, nahradily poplatky podle množství odvysílané hudby a počtu posluchačů. Přijatá sazba stanoví, že provozovatel musí odvádět 0,07 centu za každou skladbu a připojeného posluchače. Nově se nařízení týká také terestrických stanic, které budou svůj program šířit současně také internetem. Majitelům online rádií však ani to na klidu nijak nepřidalo. Zástupci asociace webcasterů poukazují na to, že pro malé stanice znamenají i takto nasazené poplatky velkou finanční zátěž a že ze současné situace mohou profitovat pouze stanice finančně podporované silnými mediálními společnostmi. Po stávce z počátku května, kdy při akci Day of Silence nezávislá rádia upozorňovala na problematiku licenčních poplatků jednodenním přerušením vysílání, nyní mnoho z nich opustilo cyber-éter nadobro.
Proti se překvapivě vyslovila firma RealNetworks, která produkuje software Real Producer pro internetové vysílání. Její mluvčí sice označil snížení cen za krok správným směrem, nicméně s ohledem na situaci v tomto odvětví za krok velmi váhavý, který většině zainteresovaných nebude vyhovovat. Drobných webcasterů se zastal i známý republikán Rick Boucher (stál již po boku obhajoby Napsteru) a jeho kolega Jay Inslee. "Je sice pěkné, že byly poplatky za internetové vysílání sníženy na stejnou úroveň s AM/FM stanicemi šířícími svůj signál přes internet, nicméně to povede ke krachu stovek malých podniků. Přijatý návrh nepřináší životaschopné řešení ani pro internetový průmysl, ani pro hudební interprety. Copyrightový výbor by si měl uvědomit, že žijeme v jiné době, na trhu jsou zcela jiné podmínky než před lety a nelze tu uplatňovat staré, přežité ekonomické myšlení."
S výší poplatků nesouhlasí ale ani RIAA. Podle prezidenta organizace Caryho Shermana jsou totiž příliš nízké a neodrážejí skutečnou hodnotu hudby. Umělci tak za nepatrný pakatel svou produkci prakticky odevzdávají velkým internetovým společnostem provozujícím vlastní vysílání, jako například Yahoo, AOL, RealNetworks a Viacom. Pro ně by měla platit zvláštní pravidla, zatímco malým stanicím by výše poplatků uškodit neměla.
Původní systém, kdy online rádia odváděla částky podle svých příjmů, byl podle copyrightového výboru nespravedlivý. Protože stanice, které byly v drtivé většině provozovány malými podniky nebo hudebními nadšenci, generovaly žádný nebo jen minimální zisk, mohly tak za hubičku nebo úplně zdarma vysílat muziky, co hrdlo ráčí. Placení za licence se však nebránily. "Jsme připraveni platit umělcům za používání jejich tvorby, ale současná výše poplatků nás zničí!" Stalo se...
Po jednadvacátém červnu, kdy byl návrh Kongresem přijat, přestaly vysílat mnohdy velmi populární stanice. "Musím všechny informovat, že jsem nucen dnes v 17 hodin až do dalšího oznámení zastavit vysílání. Buďte sbohem, díky za vaši přízeň a zvláště díky RIAA, že rozprášila můj sen," vzkázal posluchačům rádia Tag's Trance Trip jeho DJ Stephem Loomin. Stejně skončil i sanfranciský rozhlas SomaFM. Argumentům RIAA, že nezávislá stanice ročně při novém modelu neutratí víc než 500 dolarů, se jen trpce usmívají...
Vezměme si k ruce kalkulačku. Za hodinu je možné stihnout v plné délce přehrát 15 čtyřminutových skladeb. Při celodenním vysílání jede rádio 24 hodin. Rok má 365 dní. To je 15 x 24 x 365 x 0,0007 = 91,98 dolarů za jednoho posluchače ročně. Kolik se jich vejde do 500 dolarů? Pět. Jenže oblíbené stanice mají příznivců tisíce! Například proslulá stanice Digitally Imported, zásobující posluchače za oceánem evropskou elektronickou hudbou, obsluhuje v každém okamžiku svými streamy přes pět tisíc uživatelů. Že se částka za vysílání hravě vyšplhá k půl milionu dolarů ročně, je nabíledni. Nekomerční subjekt takovou zátěž nemůže utáhnout. Online rádia se spojila ve sdružení S.O.S. - Save Our Stations. Aktuální dění a probíhající akce, stejně tak i stránky zúčastněných stanic a petice řádně zvoleným zástupcům amerických občanů v Kongresu jsou organizovány na serveru SaveInternetRadio.org.
My sice své kongresmany v USA nemáme, nicméně i my jsme posluchači internetových stanic, mnohdy vysílajících ve freewarovém prostředí ShoutCast. S krachem těchto nezávislých stanic by internet přišel o další prostředek naplňující jeho hlavní funkci: informovat a šířit do světa hudbu, kterou by člověk jinak neměl šanci poznat. Jak webcasteři, tak zástupci hudebního průmyslu mají 30 dní na odvolání a nad všechny pochyby k němu dojde. Případ výše licenčních poplatků se bude projednávat dál a my jej budeme pozorně sledovat.
