Softwarové vybavení přístroje Firmware je operační systém přístrojů. A i on doznává různých změn, které mají opravit případné vyskytnuvší se chyby, či vylepšit funkce produktu. Nový firmware by měl zdarma nainstalovat každý lepší prodejce digitálních fotoaparátů. Navenek se softwarové vybavení přístrojů projevuje množstvím více či méně užitečných funkcí. Většina z nich je přístupná prostřednictvím menu, jenž se je zobrazováno na zadním LCD panelu, některé jsou přístupné i přímo přes speciální tlačítka. Jednoduchost pohybu v takovém menu výrazně zvýší rychlost nastavení fotoaparátu před samotným pořízením snímku. Nastavení expozice, clony, vyvážení bílé, rychlost závěrky či barevné podání jsou u levnějších digitálních fotoaparátů automatické. Pokud ale chcete získat dobré fotografie, porozhlédněte se po přístroji, který vám umožní tyto vlastnosti nastavit ručně. V této oblasti je potřeba si dát pozor zejména na tzv. vyvážení bílé, neboli jakým způsobem dokáže pracovat fotoaparát s různým osvětlením. Ideální je, pokud fotopřístroj nabízí možnost ručního nastavení bílé, které se provede jednoduše tak, že namíříte objektiv na bílou plochu a potvrdíte, že se jedná o bílou. Systém na základě této informace překalibruje svá nastavení. Mnohé přístroje nabízejí několik přednastavených režimů, které mají pomoci s různým osvětlením (např. žárovka, zářivka), ale ne vždy je výsledek ideální. Případný snímek se špatně nastavenou bílou (a tím pádem posunem v celém barevném spektru) jde však poměrně úspěšně „zachránit“ v některém grafickém programu, který dovolí měnit hodnotu barevných složek. Uživatelům by mělo také pomoci množství přednastavených scén. Aby nemuseli složitě nastavovat jednotlivé funkce, jednoduše mohou vybrat z režimů jako portrét, krajina, sport a pod. Předností dobrých digitálních fotopřístrojů je dobrá redukce šumu. Šum se projevuje především při focení v noci, kdy je prostor snímán delší dobu. Buňky snímacího čipu totiž reagují nejenom na světlo, ale i na tepelné infračervené záření a další. Z tohoto důvodu může být snímaná černá obloha ve výsledku pokryta šedivými body. Asi zatím neexistuje digitální fotopřístroj, který by takový šum dokázal zcela odstranit, ale je již dost přístrojů, které jej dokáží poměrně úspěšně potlačit. Moderní přístroje ve své většině dovolují přímo korigovat expozici. Zjednodušeně řečeno se tak upravuje jas výsledné fotografie. Lepší digitální přístroje by měly být schopny zobrazit tzv. histogram (ideálně před pořízením snímku). Tento graf slouží k informaci o úrovni jasu, kterou pak lze upravit pomocí korekce expozice. Čím vyváženější a rozprostřenější jsou sloupce histogramu tím lépe. To však již nesouvisí s kvalitou fotoaparátu, ale s prostředím, které je v záběru.
Další softwarové funkce Každý digitální fotoaparát umožňuje mazání již pořízeného snímku. Některé umí pořízený snímek zvětšit. Drtivá většina je vybavena i náhledovým LCD displejem, kde je možno snímky prohlížet. Často je možno k snímku přidávat čas pořízení, či jiné podtitulky. Některé fotoaparáty nabízejí některé funkce grafických editorů, a tak se například snímek převede do černobílé, nebo se na něj použije některý z filtrů. Tyto funkce se hodí v případě, že uvedený snímek chcete rovnou z fotoaparátu vytisknout nebo ukazovat přes videovýstup na televizi a ne jej nejdříve upravit na počítači. Co se přímého tisku z fotoaparátu týká, zde je potřeba si zjistit, jaký formát přímého tisku přístroj podporuje a zda jej případně zvládne i vaše tiskárna.
Baterie
Ve většině případů jsou dodávány k přístrojům firemní dobíjecí akumulátory. Jsou to především lithio-iontové (Li-Ion), případně nicklometa-hydridové (NiMH) baterie. Li-ion baterie mají větší výdrž a jsou také dražší. V některých případech je možné je kombinovat s klasickými bateriemi. Jsou i fotoaparáty, které jsou pouze na klasické baterie. Zde se vyplatí investovat do kvalitních vysokokapacitních akumulátorů a jejich dobíječky (pokud přístroj sám nepodporuje dobíjení) než nakupovat horu baterií. Kapacitu a následnou výdrž baterií ovlivňují některé faktory. Výdrž baterií je nepřímo úměrná počtu snímků s bleskem. Dalším velkým „žroutem“ energie je LCD displej, zvláště jeho podsvícení. Někteří výrobci nyní dodávají tzv. nízkoteplotní LCD, které mají sníženou spotřebu. Již se objevila i první vlašťovka s OLED displejem, který má spotřebu ještě menší. Řada digitálních fotoaparátů využívá jako hledáček pouze náhledový displej. Hlavní nevýhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že se při slabých bateriích v důsledku energetické náročnosti displeje nemůžete kontrolovat, co fotíte, nebo pořídit ani jeden snímek. S LCD je u starších modelů problém mírného zpoždění zobrazení snímaného prostoru.
Zjistěte si, zda vámi vybraný přístroj podporuje tzv. „spánkový“ režim, kdy se přepne, nebo je jej možno přepnout do stavu podobnému vypnutí, ale jeho „probuzení“ netrvá tak dlouho, jako při zapnutí, neboť se inicializují jen některé funkce.
Zvuk a video
Digitální fotoaparát může obsahovat mikrofon. Ten slouží k hlasovému popisu fotografie, nebo jej využijete při vytváření videozáznamu, který některé fotoaparáty umějí. Jedná se většinou o krátké, několik desítek sekund až minut trvající záznamy se zvukem či bez. Jejich kvalita a rozlišení je několikanásobně horší než u jednotlivých snímků.
Přibalený software Snad každý fotoaparát je dodáván se softwarem, který umožňuje přenos snímků do počítače. U některých je dále k dispozici software pro správu snímků, popřípadě jejich editaci a úpravu. Některé softwarové balíky dodávané k fotoaparátu by mohly při samotném nákupu stát několik stovek až tisíc korun. I to je třeba brát v úvahu při rozhodování o koupi přístroje.
Příslušenství Je podobné jako u analogových aparátů. Brašna, taška či nějaký obal nechybí snad žádnému z přístrojů. Ne každý přístroj umožňuje focení ze stativu a ještě méně používání různých výměnný objektivů či předsádek.
Rozhodli jste se ke koupi? Několik rad na závěr Ještě jednou zvažte, zda digitální fotoaparát nyní opravdu potřebujete. Rozdíl ceny mezi analogovým a digitálním přístrojem se vyrovná až po nafocení několika set snímků, a to není počítáno s mnohem dražším převodem snímku na papír než u klasické fotografie (pokud požadujete alespoň částečně srovnatelný výstup). Na druhou stranu je třeba podotknout, že ze série pořízených digitálních fotografií si jich uživatel může nechat zhotovit jen pár, zatímco u kinofilmu si většina neprofesionálních fotografů nechá vyvolat celý film. Dalším omezením je, u digitálních aparátů s nízkým rozlišením, problematické vytváření zvětšenin a výřezů. Je třeba také pamatovat na to, že do oblasti digitální fotografie proudí obrovské množství peněz na vývoj a ceny přístrojů jdou neustále dolů. Tak jako u dalších výrobků z oblasti digitální, spotřební a výpočetní techniky si za určitou dobu budete moci za stejné peníze pořídit o řád lepší model. Kdyby však měl člověk čekat na další a lepší modely, ke koupi by se nikdy neodhodlal. Je dobré si stanovit žebříček priorit, co od digitálního fotopřístroje očekáváte, a na základě něj se rozhodovat. Na závěr tedy malá rekapitulace toho, co by mělo dle našeho názoru patřit k stěžejním kritériím při rozhodování: cena, kvalita optiky a zoom, druh a rozlišení snímacího čipu, design a rozměry, rychlost, podporované paměťové médium a podle potřeby i množství manuálně nastavitelných funkcí. A ještě jedna rada. Předtím, než koupíte digitální přístroj, vyzkoušejte si, jak vám “sedí“ v ruce, jak je pohodlné jeho ovládání a ani otázka celkového pocitu z přístroje by neměla být opomíjena.
