Rizikům spojeným s negativními vlivy příliš hlasitého poslechu hudby z osobních hudebních přehrávačů na zdraví spotřebitele se dá předcházet a Evropská komise k tomu brzy vydá své stanovisko. Na závěr bruselské konference na toto téma to uvedl Stefano Soro, zástupce Evropské komise, jež celou akci zorganizovala.
Konference si dala za cíl pomoci zamezit současnému trendu v EU, kdy až deseti procentům majitelů osobních hudebních přehrávačů hrozí následkem poslechu na příliš vysokou hlasitost trvalá ztráta sluchu. Na akci se sešly desítky evropských expertů - zdravotníků, výrobců elektroniky, obhájců práv spotřebitelů.
Eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Meglena Kunevová vyzdvihla skutečnost, že během posledních čtyř let se v unii prodalo až čtvrt miliardy přenosných hudebních přehrávačů. Podle odhadů z nich poslouchá hudbu denně 50 milionů až 100 milionů lidí. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) na podzim upozornil, že trvalou ztrátou sluchu je tak ohroženo mezi 2,5 milionu až deseti miliony osob.
Výbor přitom do kategorie osobních hudebních přehrávačů zařazuje i vyspělou generaci mobilních telefonů, přes něž lze poslouchat hudbu.
"Jde o extrémně složitý problém, dnešní konference byla dobrým začátkem," shrnul jednání expertů Soro, podle nějž nyní komise zváží své další kroky.
Podle Sora je však již nyní zřejmé, že zdravotním problémům způsobeným příliš hlasitým poslechem se dá do značné míry předcházet - ať už pomocí větších regulací ze strany úřadů, prostřednictvím technických úprav nebo důrazem na informovanost veřejnosti.
V současnosti evropské standardy omezují hladinu hluku z přehrávačů hudby na 100 decibelů. Ztráta sluchu přitom hrozí už tehdy, poslouchá-li člověk pravidelně více než hodinu denně hudbu hlasitější než 89 decibelů.
Omezení na 100 decibelů však není v rámci EU závazné, informovali dnes účastníky konference odborníci z EK. Podle nich unijní pravidla v současnosti jen vyžadují, aby byli spotřebitelé o rizicích příliš hlasitého poslechu varováni.
Evropská komise nyní podle Kunevové zvažuje, zda nezavést nové regulace zvukových hladin přehrávačů, jak to nyní například navrhují zákonodárci v Portugalsku. Podle odborníků z komise ale při zavedení nových regulací elektroniky může být ohrožen volný trh.
Spíše pro osvětovou a informativní činnost než pro omezování při výrobě elektroniky se dnes vyjádřili zástupci asociace EICTA, která sdružuje výrobce informačních a komunikačních technologií. Podle Pekky Heikkinena potřebují zákazníci nejrůznější druhy přehrávačů i mobilních telefonů s mnoha funkcemi, které spotřebitelům umožní například poslouchat hudbu či telefonovat i v hlučném prostředí.
"Nyní máme jasnou představu, co uděláme. Určitě se nebudeme hnát do uspěchané regulace a nebudeme držet podnikům nůž na krku," uvedl na závěr konference Soro. Podle něj ale na druhé straně EK v tomto směru určitě nějaké kroky podnikne.
Z dnešní diskuse expertů ale vyplynulo, že ani osvěta spotřebitelů se vždy nesetkává s kýženým efektem. Několik vědeckých studií totiž ukazuje, že lidé, a zejména dospívající, kteří jsou nejčastějšími kupci přenosných přehrávačů, obecně věnují malou pozornost varovným nápisům. Nelly Joussetová z francouzského ministerstva zdravotnictví uvedla, že ve Francii se o nebezpečích poškození sluchu z přehrávačů dovídají děti a dospívající v rámci školní výuky.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě žije téměř 280 milionů lidí se středně až těžce poškozeným sluchem a tento počet stále vzrůstá.
