Evropská komise se pouští do boje s riziky vyplývajícími z poslouchání hodně hlasité hudby v přehrávačích, což je rozšířený trend zejména mezi mládeží a dětmi. Chce zavést, aby tyto výrobky měly ve výchozím nastavení omezenou hlasitost a lidé byli varování před dopady, které jim poslouchání hlasité hudby může způsobit.
Odhaduje se, že až kolem deseti milionů lidí v EU může být vystaveno rizikům, která z poslouchání hlasité hudby vyplývají. Komise uvedla, že pět až deset procent posluchačů hlasité muziky riskuje, že by mohlo přijít trvale o sluch. Jsou to hlavně lidé, kteří si hodně hlasité hudby užívají víc než hodinu denně.
"Je třeba, aby lidé, zejména ti mladí, o těchto rizicích věděli," prohlásila eurokomisařka pro spotřebitele Meglena Kunevová.
Současně převážně mladé posluchače, kteří nejčastěji poslouchají velmi hlasitou hudbu ve svých přehrávačích i řadu hodin denně, vyzvala, že pokud si chtějí hudbu užívat i za nějakých 40 let, je třeba si ztlumit v přehrávačích hlasitost. Jinak jim prý hrozí, že si trvale poškodí sluch.
V současné době v EU neplatí žádné maximální zvukové limity, ani nejsou žádná jednotná pravidla stanovující, že dané výrobky musejí mít na obalu nějaké varování, že poslouchání hlasité hudby může poškodit sluch. To musí být nicméně uvedeno v návodu, který je k produktům dodáván.
Brusel ale nyní pověřil CENELEC, tedy unijní standardizační orgán, aby přišel s novými pravidly. Trvat to může i dva roky. Na jejich vzniku by se měl podílet i průmysl. Zřejmě ale nebude zavedena maximální hranice, na kolik by bylo možné si přehrávač pustit.
Kunevová i Bridget Cosgraveová, generální ředitelka DIGITALEUROPE, tedy sdružení průmyslu digitálních technologií, totiž zdůraznily, že závisí na konkrétních podmínkách i způsobu využívání. Pokud si člověk pustí hudbu například o 120 decibelech po dobu pár minut za týden, tak to nevadí. Při trvalém a dlouhodobějším využívání by to však mohlo mít ničivé dopady na sluch.
"Je snadné zvýšit si úroveň zvuku na vašem MP3 přehrávači na škodlivě hlasité úrovně, zejména na rušných ulicích či v hromadné dopravě," uvedla komisařka. Problém je, že zejména mladí si nejsou vědomi rizik, které to s sebou přináší. "Může trvat roky, než se poškození sluchu ukáže, a to pak už může být prostě příliš pozdě," dodala.
Podle Bruselu by měl být člověk hudbě o 80 decibelech vystaven maximálně 40 hodin za týden. U 89 decibelů už by to nemělo být víc než pět hodin týdně.
Kunevová také uvedla, že navrhované změny představují jen drobné technické úpravy, ale mohou zaručit, že normální poslouchání hudby bude bezpečné.
Pokud si spotřebitelé budou chtít nahrávače překonfigurovat tak, aby mohli poslouchat i hlasitější hudbu, je to na nich.
"Avšak budou jasná varování, takže budou vědět, jaké riziko podstupují," poznamenala komisařka.
