Před touto sezonou, kterou Kladno odstartovalo čtvrtečním domácím vítězstvím 3:1 nad Benátkami nad Jizerou, by však měl být středočeský klub opatrnější. "Ze základního kádru nám odešli čtyři hráči, takže si nedáváme tak vysoké cíle," vysvětlil Barák.
Šikovný nahrávač do svých čtrnácti let hrál střídavě volejbal i kopanou. Už jako žák se dostal do velkomeziříčské volejbalové líhně Petra Judy a hře pod vysokou sítí dal přednost. "Ve Velkém Meziříčí jsem studoval na střední škole. V týmu jsme byli skvělá parta," vzpomíná na roky, kdy hrál extraligu kadetů a juniorů.
Pod vedením místního kouče Zdeňka Pekaře si vybojoval také pozici v mládežnických reprezentačních výběrech. V roce 2008 si zahrál na evropském šampionátu, který pořádalo Brno.
Tím se i pro mladšího z Baráků nejen otevřela cesta do juniorské reprezentace, ale zároveň se i naplnilo rčení o jablku, které nepadá daleko od stromu. U Honzových volejbalových začátků byl totiž jeho otec Jaroslav, jenž jako dorostenec nastupoval za brněnskou Zbrojovku, která v polovině 70. let vyhrála mistrovství republiky.
Po vyučení získal Jan Barák angažmá v kladenském týmu. S novým prostředím se sžil snadno. "Jezdíval jsem na reprezentační soustředění mládežnických týmů do Nymburka, tak jsem byl zvyklý na změny," podotýká odchovanec polenské odbíjené.
Kladenské zázemí si pochvaluje. "Ve společné vile máme šest bytů, hned vedle haly akvapark, tým má vlastní masérku." Středočeský tým na přípravné zápasy cestoval za soupeři do Německa a Polska, přes léto navíc
Jan Barák zvládl přátelské zápasy se svými bývalými kluby – při exhibici ve Velkém Meziříčí nebo v Polné.
V posledních dnech před startem sezony v šatně s kladenskými spoluhráči často probíral světový šampionát, na kterém se dařilo také českému družstvu.
"Souběžně se zápasem naší reprezentace proti Američanům jsme hráli přípravu proti Berlínu, ale po skončení jsme úspěch reprezentantů samozřejmě rozebírali," dodává Barák.
