Ano, s názorem volejbalistky Svobodníkové souhlasím. Sportovci, jež vyrůstají v podporující rodině tak se rodiče starají aby byli úspěšnými jako Jarda Jagr nebo Sablíková. Pokud se dostanou do sportovního klubu s profesním perspektivním růstem mohou jít ve stopách Kateřiny Neumanové nebo Limberského . Po dobu sportovní kariery se o ně stará klub (nejen Křeta) , sport ale není povoláním do důchodu, to se povedlo zatím jen Josefu Vánovi. Většina sportovců končí mnohem dříve a opravdu se musí naučit žit jako běžný občan. Dělal jsem ve firmně s krajským sportovcem v cyklistice, jenž v určitém věku zjistil , že o něj přestaly mít kluby zájem. Sice finanční prostředky investoval do podnikání o kterém ve sportu neměl ani potuchy. Vsadil na levné zaučence, a neměl žádného podřízeného jenž by profesi rozumněl a uměl ji. Rychle během pár měsíců zkrachoval, pohledávky věřitelů sice částečně pokryly prodej zařízení a firemních prostor. Přišel k nám do firmy, ohánějíce se svým sportováním. prošel různými dělnickými pozicemi než uznal, že to pro něho není kladná budoucnost.
