A to, co předvedla ve wimbledonském finále se Serenou Williamsovou (6:2, 6:2), byl jednoznačně tenis na deset bodů z deseti možných.
Sama polobožská Serena, majitelka 23 grandslamových titulů, i na kurtu občas jen zatleskala. Halepová působila jako postava z PlayStationu. „Jsem si zcela jistá, že to byl nejlepší výkon mého života,“ souhlasí na dálku s Comaneciovou.
Fanfáry v Londýně už dozněly – a důležitější je, co bude dál.
„Doufám, že to nebylo jednorázové představení,“ pronesla Halepová. „Cítím, že jsem teď na velmi vysoké úrovni, zároveň je pořád co zlepšovat. Nemyslím v tomhle finále, ale obecně. Jsem motivovaná. Už se těším na další turnaje!“
Má na co. Třeba slavná šampionka Billie Jean Kingová označila její výkon za „jeden z nejdokonalejších, jaké kdy spatřila“. To, že Williamsová prohrála třetí grandslamové finále za sebou (potřetí po návratu po porodu), nevypadá jako náhoda.
Wimbledon 2019Speciální příloha iDNES.cz: zpravodajství, rozhovory, reportáže, pavouky, ... |
Kariéra Naomi Ósakaové připomíná krajinu po zemětřesení: triumfy na loňském US Open a letošním Australian Open působí jako z minulého století, po rozchodu s trenérem je křehká, ve Wimbledonu se po porážce rozplakala.
I světová a kalendářní jednička Ashleigh Bartyová stále musí potvrdit svůj titul z Roland Garros. Dominátorka se hledá. Zaklínadlo má název konzistence výkonů – a pokud by Halepová hrála takto...
Sen z šatny splněn. Nejlepší zápas kariéry, pochvalovala si Halepová |
Zisk členství v All England Clubu je pro ni potvrzením, že umí na všech površích. Loni se na Roland Garros konečně dočkala grandslamového vítězství, předtím padla ve třech finále. Vše vypadalo krásně – a bum!
Sezonu končila zraněná, přišla o Turnaj mistryň a hlavně s ní kvůli touze trávit víc času s rodinou ukončil spolupráci dlouholetý kouč Darren Cahill, klíčový muž její tenisové kariéry.
„Pořád spolu mluvíme. Srdcem je stále s námi,“ cení si Halepová vzájemných vztahů; jako by spíš než o rozchod šlo o dočasnou pauzu. Nejspíš i to Rumunce pomohlo, aby ji nepotkala nemoc jednorázových šampionek. Ve Wimbledonu hrála prostě báječně; finálová galashow překryla třeba to, jak o kolo dřív vyřídila Elinu Svitolinovou 6:1, 6:3.
„Abych se přiznala, od svého prvního triumfu si víc věřím na další. Věci se zdají být o něco jednodušší. Cítím teď spíš motivaci, už ne ten obrovský tlak,“ říkala.
„Ono to vážně není lehké. Tíha velkého finále vás může zastrašit, ztratíte nervy. Já se předchozími pokusy naučila, že k tomu musím přistupovat jako ke každému jinému zápasu. Tedy nesnít o trofeji, ale o tom, že ze sebe dostanu to nejlepší.“
Nejen Serena W. zírala, jak to s podobným přístupem může vypadat. A nejen ona oceňovala, že co do povahy jde o vítězku populární, vždyť i české hvězdy Karolína Plíšková či Markéta Vondroušová si nemohou vynachválit, jak přístupná a milá jejich rumunská rivalka je.
Tedy pokud proti ní nestojíte na kurtu a pokud zrovna nepředvádí tenis na deset bodů z deseti.
