Simona Halepová na loňském Roland Garros.

Simona Halepová na loňském Roland Garros. | foto: AP

Tenisová královna Halepová o své pauze: Konečně jsem objevila život

  • 2
Vystavět dle jejího roku 2018 horskou dráhu, leckomu by se na ní udělalo zle. Rychle na vrchol, pak zase rychle dolů - a od slz bolesti rovnou k pláči z ryzího štěstí. „Bylo to složité, hrozně emotivní,“ netají světová tenisová jednička Simona Halepová.

„Těžký rok. Teď chci být pár měsíců víc v klidu, uvolněnější. Snažím se být šťastnější, můj život už není jenom tenis,“ citoval rumunskou hvězdu web WTA.

Na turnaji v Sydney se vydá do premiérové novoroční akce jako poslední z celé Top 10. Bude to velký návrat, neboť Halepová naposledy nastoupila 30. září, kdy nedohrála duel proti Tunisance Jabeurové; bolest z vyhřezlé plotýnky jí ukončila sezonu.

Halepová otočila finále v Paříži. Poprvé se stala grandslamovou vítězkou

Simona Halepová líbá pohár pro vítězku Roland Garros. (9. června 2018)

Sezonu skutečně bláznivou.

Na Australian Open nejdřív zase prohrála grandslamové finále a její utrpení vzbudilo i v nemilosrdném prostředí vlnu soucitu. Pak se konečně dočkala na Roland Garros. Velkosběrem bodů si pojistila trůn, načež kvůli zmíněnému zranění přišla o Turnaj mistryň, a předtím prohrála poslední čtyři duely. A do toho v listopadu její kouč Daren Cahill oznámil, že si bere roční pauzu a upřednostní svou rodinu.

Kudy dál? Zvěsti, že ji povede Boris Becker, se ukázaly pouze fantazírováním rumunských médií.

Halepová hodlá kráčet bez dopomoci. Jako královna-solitérka. „Situace je taková, že příští tři až čtyři měsíce trenéra mít nebudu,“ uvedla. „Uvidíme, jak to bude fungovat, ale zkusím to. Jsme s Darenem dále přátelé, můžu ho kdykoli požádat o radu. Je to mé rozhodnutí a vím, že tím i riskuju. Ale cítím se sebevědomější v tom, že bych to měla na kurtu zvládnout i sama.“

Kočovný život profesionálního tenisu bez pomocné ruky nadosah není výjimečná záležitost. Skrývá nástrahy i potenciální zisky.

Frustrace Simony Halepové na loňském US Open.

Petra Kvitová takto bojovala tři měsíce na startu roku 2016, s nevalnou bilancí 5-6. „Ale pochopitelně to není konečný stav,“ říkala před startem pokusné individuální mise; poté nakrátko angažovala Františka Čermáka a následně Jiřího Vaňka, s nímž pracuje dosud.

Karolína Plíšková zažila epizodní „osamělost“ předloni a vytěžila z ní současnou situaci. Propustila Davida Kotyzu, na další sezonu se domluvila s Tomášem Krupou - a na záskok na Turnaj mistryň přizvala jako trenérku Rennae Stubbsovou. Tu ženu, která jí momentálně dodává tolik klidu a sebevědomí. Z provizoria se rázem stalo řešení.

Jak to bude mít Halepová, pro ni kupodivu není zase tak podstatné. Hlavně už by konečně ráda zažila poklidnější, radostnější časy.

„Šest týdnů jsem dělala jedinou věc, každý den hodinu cvičila kvůli zádům. Jinak nic,“ vrací se do závěru roku 2018. „Bylo to dlouhé, ale prima, to mi věřte. Hrozně jsem si to užívala. Chodila jsem ven, potkala pár lidi, bavila se s přáteli. Připadala jsem si, že žiju na sto procent. Že jsem objevila opravdový svět.“

Pohodu v mysli nelze podceňovat, zároveň však ve sportu těžko uspějete bez fyzické připravenosti. Jak na tom její plotýnka je? „V přípravě jsem trénovala naplno a bez bolesti. Cítím se dobře - odpočatá, zdravá, uvolněná. Ale zápasovou zátěž nikdy nenacvičíte.“

Zvlášť když ji v Sydney na úvod otestuje buď předloňská vítězka Roland Garros Jelena Ostapenková, nebo australská dříčka Ashley Bartyová, jejímž letošním cílem je vletět mezi elitu. Nic snadného, naopak.

„Nejdůležitější ale je, abych byla zcela zdravá,“ vyhlašuje Halepová před prvním duelem roku. „To je klíčová věc. Pokud záda vydrží a můj tréninkový přístup bude v pořádku, žádné obavy mít nemusím.“

Ani z toho, že by zase měla létat v sinusoidách euforie a zmaru.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga