„Maky má ráda snad všechny sporty a zároveň jí skoro všechny jdou, což je trochu nefér,“ tvrdí její manžel Štěpán Šimek.
Nesmírně soutěživou a dosti živou dívku už odmalička učili různým dovednostem. „Byla jsem hrozně otravná, nikoho jsem nenechala na pokoji,“ vzpomíná zvesela při US Open v New Yorku, kde se v sobotu ve třetím kole střetne s Ruskou Alexandrovovou.
Maky nebere tenis jako práci. Ona jím žije, říká manžel Vondroušové |
Příbuzní se střídali, usměrňovali její energii do různých aktivit. Zprvu rozhodně neplánovali, že se by neposedná holčina měla stát profesionálkou.
„Odmalička jsem lyžovala, jezdila na prkně, vyzkoušela si atletiku nebo florbal,“ vybavuje si.
Všestranná průprava ji připravila na tenisové bitvy, v nichž využívá herní instinkty nebo pohybovou obratnost. Na dvorci působí přirozeně, dodnes si rozumí s míči různých druhů.
„Máma hrála volejbal, ségra a teta taky. Sport máme v rodině a myslím, že všichni umíme alespoň trochu všechno,“ tvrdí.
Sama ještě ve dvanácti kopala s kluky za Sokolov: „Stavěli mě do zálohy, kde jsem lítala sem a tam jako magor.“
Pak ovšem osud zasáhl, z čehož drobná Markéta zprvu vůbec neměla radost. „Při jednom cvičení jsem udělala skluz, trenér mě chtěl přeskočit, jenže kopl mě do nosu. Dost mě to vyděsilo, stejně jako mámu, která na mě čekala u auta.“
Fanfarónská věštba. Jak Horáček v holčičce odhalil wimbledonskou šampionku |
Po bolestivé zlomenině se Vondroušová na trávníku už jenom mihla a rozloučila se.
Další karambol do jejího mládí zasáhl o něco později. A následky fraktury zápěstí, kterou utrpěla při pádu na snowboardu, se zásadně projevily v minulých dvou sezonách.
V ruce jí zůstal úlomek kosti. Zlobil tak, že Vondroušové loni hrozilo ukončení kariéry. Rozhodla se pro operaci u uznávaného chirurga Radka Kebrleho a zásadně se jí ulevilo. I díky němu v červenci vyhrála Wimbledon.
Na hory se vydává stále, ze dvou užších „prkýnek“ nastálo přestoupila na jedno široké. „Mám takový rituál. Aspoň jednou za rok se na něj postavím,“ vypráví.
A vybavuje si, jak jako malá v Sokolově jezdila taky na skateboardu, než kvůli opodstatněným obavám o celistvost svých horních i dolních končetin přestala.
„Nedávno jsem ale s jedním skejťákem zašla do parku, který je na Štvanici hned vedle tenisového areálu. Docela rád poslouchám hip hop, tahle kultura je ve mně. Bylo fajn si to znova zkusit, ale jenom vyloženě opatrně. Nechci zbytečně riskovat.“
Pochopitelně.
