To nejpodstatnější na úvod: Plíšková zvítězila a její obvázané lýtko by nemělo bránit tomu, aby další triumf přišel třeba už v úterý, v dalším mači pro Elině Svitolinové.
Turnaj mistryňspeciální příloha iDNES.cz |
„Je konec sezony, ráno jsem se vzbudila a lýtko bylo trochu v křeči. Asi se rozpadám,“ vysvětlovala rozverně česká tenistka. „Ale snad to není nic vážného. Mám teď na to dva dny.“
A ty budou naplněné pozitivní energií. Před rokem Plíšková ve stejné hale prohrála s Caroline Wozniackou semifinále, nyní se v noblesní singapurské aréně postarala o odvetu.
Jeden z vašich nejlepších výkonů roku?
Těžko říct. Tahle dobrou hráčku jsem dlouho neporazila, takže v tomhle jo; pocit sice nebyl úplně top, ale byl dobrý, solidní. Řekla bych, že jsem to měla pod kontrolou. I kdyby to ve druhém setu bylo 5:5, tak jsem byla dál v klidu. Žádná panika.
Myslela jste na revanš za to, že vám Wozniacká loni zabránila bojovat o titul?
Od té doby jsme spolu nehrály, ale na ten zápas si pořád dobře pamatuju. Jsem hodně ráda, že jsem dobyla top vítězství proti top hráčce. To je hrozně pozitivní a dodá mi to extra dávku sebevědomí. Zvlášť vyhrát proti ní; nedá vám vůbec nic, ve druhém setu se hodně zlepšila a já si to musela vybojovat.
Odvrátila jste všech 10 brejkbolů. Unikát?
Vím o tom, bude to asi moje nejlepší statistika v životě. V poslední gamu jsem myslela na to, že už se mi dvakrát nebo třikrát podařilo srovnat i ze stavu 15:40. Měla jsem vysokou úspěšnost prvního podání. Jsem hodně spokojená.
I klidná, že? V klíčových chvílích jste tak působila, taky žádostí o verdikt jestřábího oka.
Na jestřába si věřím, těch trefuju hodně. Cítila jsem se v klidu jako už dlouho ne; ani nevím, čím to bylo. Tlak byl víc na ni. Já rozhodně nejdu na kurt s tím, že jsem horší hráčka, ale ona obhajuje velký titul, tak byla možná nervóznější. A možná mi zápasy, co jsem si v poslední době vybojovala, dodaly sílu a odvahu.
Co fyzické síly? Hrajete přece jen šestý turnaj za šest týdnů.
Předtím jsem se do Singapuru kvalifikovala dřív a měla čas na přípravu, teď mám za sebou víc zápasů. Nedokážu říct, co je lepší: vzhledem k fyzickému fondu se asi hodí mít týden volna, to určitě jo – nebudu říkat, že se cítím stoprocentně svěží. Ale zápas mi pomáhají. Už to může být jenom lepší.
Jste vzhledem k dalšímu vývoji optimistka?
Na žádné kalkulování teď nejde myslet. Za předešlé dva roky jsem získala zkušenosti, že je dobré to prostě brát zápas od zápasu a rychle zapomenout na to, co bylo. Ani to, že jsem dneska vyhrála, mi postup ze skupiny nezaručí.
