Brazilský tenis ve světovém měřítku by se dal zjednodušeně charakterizovat jako doba před Kuertenem a po něm. Světovou skupinu Davisova poháru okoušeli tenisté této země ve stoleté historii soutěže jenom výjimečně, ovšem dvakrát za posledních 11 let už nakouknuli mezi nejlepší čtyři týmy.
Gustavo Kuerten je skutečně obrovský pojem. Právě on dokázal fotbalu zaslíbenou svatyni vysvětit na novou víru: tu tenisovou. Jeho senzační triumf na Franch Open 1996 přivedl ke sportu statisíce Brazilců, Guga se rázem stal národním hrdinou.
Z jeho slávy a umění profitoval také daviscupový tým. Od té doby se Brazilci pevně usadili ve Světové skupině a skóre devět výher proti pěti porážkám mluví za vše. V roce 2000 se dokonce zastavili až v semifinále, když předtím vyřadili i silné Francouze či Slováky.
I v "předkuertenovských" dobách ovšem občas kanárková žluť brazilského tenisu zazářila. V roce 1992 tehdy skvadra bezejmenných ve složení Jaime Oncins, Luis Mattar a Casio Motta senzačně proklouzla až mezi poslední čtyři týmy světa, kde je zastavili až Švýcaři.
Tato skutečnost by se mohla stát precedensem pro víkendový duel v Ostravě. Vždyť i tentokrát dorazí tým bez velké hvězdy. Na druhou stranu hraje pro české barvy skutečnost, že žádný z ojedinělých úspěchů jihoamerického týmu nepochází z jiného povrchu nežli antuky.
| Brazílie v Davis Cupu: |
|
První zápas: 1932 USA - Brazílie 5:0 |
