Švehla: Vím, že na medaili z olympiády mám

Praha - Účast na olympijských hrách v Aténách má český zápasník Petr Švehla v kapse, s rozporuplnými pocity se však přesto v duchu pere dál. Po čtyřech výhrách za sebou se mu na světovém šampionátu ve francouzském Créteil naskytla v kategorii do 55 kg jedinečná šance na některý z cenných kovů; zápasník pražského Olympu ji však nevyužil. Skončil na nepopulárním čtvrtém místě.

"Kdybych byl šestý, tak by mě to snad tolik nemrzelo. Když ale nevyužijete ani jednu z možností urvat medaili, to je hrozné," posteskl si v pondělí po příletu do Prahy.

Přesto nabídl všem, kteří ho do příletové haly přišli přivítat, doušek z láhve šampaňského. Perlivý sekt byl namístě, vždyť letenku do Atén vlastní z českých zápasníků zatím pouze on. "Jsem moc rád, že jsem to zvládl, že se teď mohu v klidu připravovat na olympiádu. Asi pojedu do lázní, abych se dal po zdravotní stránce do kupy," plánoval mistr Evropy z roku 2001.

Na světový šampionát se protlačil až na poslední chvíli; reprezentační kouč Ervín Varga věřil, že je Švehla schopen se poprat o co nejlepší výsledek i přes nedávnou operaci menisku a následné zranění čéšky. Z kolena mu vytahovali vodu a krev, užíval protizánětlivá antibiotika.

Z Francie si navíc přivezl pohmožděné žebro, nos a pořádný šrám po okem. "To je z utkání s Majorosem, tohle zase s Bulharem," vysvětloval s úsměvem svůj zdevastovaný exteriér. Přesto dokázal v úvodu své renomované soupeře, medailisty z mistrovství Evropy, světa i olympijských her ničit. A to tak dokonale, že ve čtyřech zápasech neztratil ani bod.

Ve čtvrtfinále vyřídil i exmistra světa Hasana Rangraze z Íránu, muže, který mu před třemi lety vystavil stop na olympijských hrách v Sydney. Právě tímto vítězstvím si definitivně zajistil účast v Aténách. "Bylo mi krásně. Měl jsem jistou olympiádu, navíc se mi hlavou honily myšlenky na medaili a cítil jsem strašnou šanci," popisoval s odstupem času svoje rozpoložení.

Nepomohly však ani povzbuzující textové zprávy na mobil od kamarádů z domova, ani kniha slavného amerického cyklisty Lance Armstronga "Můj návrat k životu", která rozbolavělé tělo českého klasika posilovala.
Švehlovo vítězné tažení ukončil v sobotním semifinále pozdější mistr světa Dariusz Jablonski z Polska. "Nedodržel jsem taktiku, jak jsem měl. Chtěl jsem po polovině zápasu udržet nerozhodný stav a ve spojení bych asi vyhrál, protože soupeř byl o dost menší. On mě však udeřil hlavou ho čela, já vystoupil ze žíněnky a dostal bod za pasivitu. Pak mi navíc rozhodčí upřeli dva body za držení v mostu a bylo po nadějích. Ta porážka mě hodně ovlivnila. Strašně jsem věřil, že ho porazím," přiznal jedenatřicetiletý zápasník.
 
V duelu o bronz proti stříbrnému olympijskému medailistovi Lazaru Rivasovi z Kuby se už na Švehlovi projevila i absence v tréninku, chyběly fyzické síly. Dlouho sice držel nadějné vedení, ale v závěru Kubánec dominoval a vyhrál 5:1. "Šest týdnů jsem kvůli kolenu absolvoval jen náhradní trénink. To se někde ukázat muselo," uznal Švehla.

Nechybělo mnoho a úspěšné vyslance by vítali na Slovensku. Až do listopadu roku 1995, včetně světového šampionátu v témže roce v Praze, hájil Švehla barvy východního souseda. Až poté získal české občanství, usadil se v Chomutově, oženil a má devítiměsíčního syna Petříka. Aby byl se svými nejbližšími v co nejtěsnějším kontaktu, fotografii svého potomka si dokonce nechal zhotovit jako potisk na tričko.

Zápasníci nemají na růžích ustláno. Loňské povodně jim totálně zničily tréninkové prostory ve Stromovce, v současné době museli vzít zavděk azylem v policejním muzeu. Přesto byl Švehla na mistrovství světa blízko první medaili od stříbrného úspěchu svého kolegy Marka Švece na MS v roce 1998 ve Švédsku.

Věří, že na stupně vítězů vystoupí příští rok v Aténách. "Moc bych tu medaili chtěl a dnes už vím, že na ni mám. V Sydney jsem se asi přemotivoval, ale teď jsem zkušenější, věřím, že se dobře připravím," předpokládá. Dobře však ví, že během šesti minut souboje se může stát cokoliv. "Bude rozhodovat řada věcí: forma, los, sportovní štěstí i to, co udělá rozhodčí. Kdo však získá na olympiádě medaili, zapíše se navždy do dějin. A to i přesto, že zápas nikdy nebude tak populární jako třeba hokej, fotbal nebo tenis," dodal Švehla.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž