Kajakářka Kateřina Kudějová se raduje ze zisku titulu mistryně Evropy na ME ve vodním slalomu v Praze, | foto: ČTK

Zlato z evropského šampionátu už má. Tak teď snad svatba, doufá Kudějová

  • 0
Pět let na podobný triumf čekala. Když se v Londýně 2015 stala mistryní světa, asi by si sama nepomyslela, že to bude na tak dlouho poslední velké zlato. Ale bylo. Až nyní na evropském šampionátu v Tróji se kajakářka Kateřina Kudějová znovu dočkala, je poprvé v kariéře mistryní Evropy. „Za to letošní ježdění si to, myslím, zasloužím,“ usmívala se.

Jak vám chutná evropské zlato?
Jsem nadšená. Chtěla jsem medaili, protože jsem ji dlouho neměla a za to moje letošní ježdění si ji, myslím, zasloužím.

Spousta skvělých kajakářek chybovala, vy ne. Bylo těžké se na tak těžké trati zkoncentrovat?
Dávala jsem si hodně bacha na určité kombinace, protože jsem věděla, že je to těžké a že je zbytečné tam chybovat. Třeba v jedničce jsem si to možná zbytečně pojistila. Všechno mi to ale vyšlo. S tímhle jsem do té jízdy nastupovala – hlavně udělat hezkou jízdu, neudělat chybu.

Ani start vás nerozhodil? Musela jste se trochu vracet, zažila jste to někdy?
Ani nevím, nevzpomínám si. Vím, že jsem někdy na startu už měla takový trochu problém, ale to bylo dávno. Tohle byla zase novinka.

Kajakářka Kateřina Kudějová se raduje ze zisku titulu mistryně Evropy na ME ve...

Ale z koncentrace vás to nevyvedlo.
To je právě to, my se nesmíme nechat rozhodit. Fanoušci často chodí na start a něco nám tam říkají, takže jsme na to i trochu zvyklí. Jela jsem tak, jak jsem chtěla, takže asi nerozhodilo.

Náplast pro Hilgertovou

Má za sebou prazvláštní sezonu.

Nastupovala do ní jako loňská mistryně Evropy. Žena, která měla útočit na olympijskou nominaci, jenže Amálie Hilgertová nezvládla ani tu českou.

„V tu chvíli jsem se na sebe naštvala a sama si řekla, že takhle jezdit nemůžu. Sebrala jsem se a srovnala si to v hlavě,“ líčila.

Zlomový pro ni byl český šampionát, kde konečně dokázala, že patří mezi českou i světovou špičku a získala titul.

„Tehdy jsem jela úplně perfektně, nemohla jsem jet ani o nic líp. Řekla jsem si, že takhle to chci jezdit a snažila jsem se toho držet,“ popisovala.

A tak to dělala.

Na jediném letošním vrcholu Hilgertové bezpečně postoupila z kvalifikace i semifinále. A i ve finále jela parádně, nebýt jednoho šťouchu na 20 brance, mohla mít i stříbro, takhle si dojela pro bronz a po dojezdu radostí plácala do lodě.

„Slavila jsem, že jsem tu jízdu nějak důstojně dojela, protože jsem s tím celou dobu bojovala. Jsem ráda, že můžu být na tu jízdu hrdá a jsem,“ líčila.

Po loňském zlatu z Pau tak v pražské Tróji do své sbírky přidala bronz.

Na prvním mezičasu jste měla skoro 3 vteřiny k dobru, na druhém už čtyři. Věděla jste to?
Slyšela jsem to asi v půlce trati a trochu mě to překvapilo, protože jsem se v té jedničce zadrhla, myslela jsem, že jsem něco ztratila. Nechtěla jsem to každopádně úplně podcenit, stejně jsem se snažila pádlovat. Vyšla mi nad mostem protivoda, jela jsem ji přímo, všechno mi vlastně vyšlo, jsem za to strašně ráda.

Je to pět let od vašeho titulu mistryně světa. Od té doby jste se žádného velkého triumfu nedočkala, až teď. Čím to bylo?
Chvíli mi trvalo, než jsem se srovnala a usoudila, že potřebuju trochu pomoct. Než jsem se tomu postavila čelem a využila nějaké možnosti.

Psycholožku?
Přesně tak, začala jsem spolupracovat s psycholožkou a jsem za to ráda. Není to až tak psychologické, spíš si povídáme. Vymyslela mi pár věcí, které mi evidentně pomáhají, takže dobrý.

Je to to správné nakopnutí do olympijské sezony?
Hlavním letošním cílem bylo vyjet si olympiádu a když se mi to povedlo už při české nominaci, byla jsem za to strašně ráda. Strašně se mi ulevilo, na olympiádu jsem se chtěla ještě jednou podívat, tak doufejme, že se uskuteční, a i kdyby ne, vyjela jsem si to a zvládla si splnit cíl, který jsem si dala.

Do kanálu za vámi skočil i snoubenec. Vychutnala jste si ty oslavy?
Ještě si je určitě vychutnám, oni jsou takoví hodně akční, takže se bojím, co vymyslí.

Evropské zlato se dá brát i za takovou specifickou rozlučku se svobodou, ne? Uskuteční se vlastně svatba?
To je otázka, každý den se bojím, co vydají za regulace. Ale doufám, že bude, protože už to nechceme odkládat a zároveň chceme, aby tam byli všichni kamarádi.

Navíc už jste svatbu jednou odkládali.
Jojo, ale to ještě dost s předstihem, teď už by to bylo horší a asi bychom na tom dost prodělali. Je to velká akce, bylo by mi to líto, když už jsme to všechno vymysleli, že by se to nedotáhlo do konce.

Co jsou pro vás větší nervy – závody, nebo sledování vládních opatření?
Před třemi dny se mi udělalo úplně špatně, když jsem četla noviny. Nemyslím si, že to bylo z těch závodů… 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž