Václav Milík skončil druhý v závodě Zlatá přilba.

Václav Milík skončil druhý v závodě Zlatá přilba. | foto: ČTK

Druhý na Zlaté přilbě? O tom už nevím. říká plochodrážník Milík

  • 0
Václav Milík je od přírody pohodář, který si z výsledků obyčejně nedělá hlavu. Ovšem po nedělním 74. ročníku Zlaté přilby byl 29letý pardubický plochodrážník prakticky bez nálady — přestože ve slavném závodě dobyl stříbrný stupínek a vítězného Brita Daniela Bewleyho ve finále za řevu tribun jaksepatří proháněl.

„Druhé místo je vždycky hořké,“ pronesl nejdřív trochu nepřítomně a s nápadným chrapotem. Vzápětí vysvětloval: „Nemám hlas, protože v sobotu jsme s Krosnem postoupili do polské extraligy, což bylo super. Větší úspěch jak tohle. Mrzí mě to. Byl jsem rychlejší než Bewley, ale nebylo ho kudy předjet.“

Myslíte, že druhé místo nedoceníte ani s odstupem?
Pff. Čekají mě další závody, tohle už jsem zapomněl. Věnec jsem zahodil divákům, brzy o tom nebudu vědět.

Plochodrážník Milík dojel na Zlaté přilbě druhý, zvítězil Brit Bewley

Nepovídejte. Teď máte v kariéře z Přilby kompletní pódium, to přece něco znamená.
Ne, fakt. Přilba je jen o prvním místu. Co dostane druhý? Nic. Peníze jsou tu stejné, jen za první je helma a motorka.

Konečná druhá příčka nicméně navenek působí zčásti jako výhra, ze čtvrtfinále i semifinále jste přece proklouzl dál až na poslední chvíli.
Jo, dostat se do finále je vždycky o štěstí, je to hrozný boj. Udělali jsme pak velké změny na motorce, při finálové jízdě už jsem věděl, že mi to jede pěkně. Předtím jsem to nemohl moc trefit, takhle tvrdá dráha tu byla snad poprvé... Dopasoval jsem to krásně, byl jsem rychlejší než vítěz.

Únava vás nijak nelimitovala?
Dneska jsou všude takové dráhy, že plochou může dělat každý. Dřív to bylo o umění ji jezdit. Člověk potřeboval i sílu. Dráhy byly hluboké, dalo se pořádně předjíždět. Teď to je tak tvrdé, že lze motorku řídit jednou rukou.

Václav Milík projíždí zatáčkou na závodě Zlatá přilba v Pardubicích.

Čím to, že jste měl před finále takovou sinusoidu výsledků? V prvním čtvrtfinále jste zvítězil, pak jste byl šestý. V semifinále jste naopak nejprve ani nedospěl do cíle a závěrečnou jízdu, kdy jste měl „nůž na krku“, vyhrál...
To bylo jen o startovní pozici. Jedna dva (červená a modrá) super, žlutá super, jinak vůbec. Co jsem měl červenou (u vnitřního okraje oválu), tak jsem vyhrál. Na motorce jsem do finále neměnil nic.

Vnější dráha byla tedy zcela zásadním handicapem?
Jasně. Ty dvě u prken jsou horší. I kvůli tomu jsme dělali ty změny, abych odtamtud dobře odstartoval. To se mi podařilo. Bylo to fajn, ale... Bewley má letos povedenou sezonu; věřím však, že kdybych měl jedničku já, ujel jsem mu.

Není alespoň výborná atmosféra ve Svítkově jakousi náplastí na vaše zklamání?
Bylo to parádní, jako pokaždé, když tu je Přilba. Je to asi nejhezčí závod na světě, i co se týče diváků. Opravdu, co se tady děje... Každý ví, proč sem jezdí, každý ten závod zná. Ví, co do toho dát. Není to jako na Grand Prix, kam se lidé jedou jen podívat. Tady spíkři dělají maximum pro to, aby byl aplaus.

Prve jste také zmínil postup s Krosnem v Polsku.
To je obří úspěch, polská liga mě živí. Zase se budu moct jezdecky vyvíjet. Neměl jsem dobré roky, letos se zase zvedám. Chci jezdit s těmi dobrými; na Zlaté jich byla spousta a nebyli třeba ani ve finále.

Co vám letos zbývá za závody?
2. října je v Plzni mistrák jednotlivců a 8. dvojice v Kopřivnici. K tomu byla odvolaná extraliga v Liberci, takže budu startovat ještě tam.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž