Své nejnovější, v pořadí už třetí dílo Rally Is Life představí v sobotu ve Slušovicích v rámci mikulášského rallysprintu. Exhibice, která startuje v 11 hodin na dostihovce a vyvrcholí o 4 hodiny později tamtéž, nese v podtitulu jméno knihy. I proto ji tady autor slavnostně pokřtí.
„Dokud bude lidi bavit číst moje knihy, budu psát dál. Už chystám další,“ naznačil Poulík.
Když jste začal psát své první dílo Rally All In, měl jste jasnou představu, že knih z prostředí automobilových soutěží chcete napsat co nejvíc?
Vůbec jsem neměl představu, kam to může narůst, že to bude mít dobré ohlasy, že to budou číst lidé, kteří normálně knihy nečtou. Jsem rád, že kluci z rallyového prostředí dílo přijali. Vypráví to o jejich životě. Často přijdou a řeknou: „Hele, to znám, tos napsal podle mě.“ Odpovídám možná, protože takhle žije každý, kdo miluje rally. Je to strašně náročný sport, a pokud chceš něco dokázat, musíš hodně obětovat.
U třetí knihy neskončíte, že?
Ne. Mám připravené další, už píšu č. 4. Nedělám literaturu faktu, tu nechávám jiným. Píšu příběh. Dokud budu mít inspiraci, a tu mi dává každodenní život, budu psát dál. Je to relax pro obě strany. Pro mě, kdo to píše, i pro lidi, kteří to čtou.
Premiérová novela hodně těžila z vašich osobních zkušeností, které už jste z velké části vyčerpal. Kde hledáte inspiraci teď?
V knize Rally All In jsem chtěl vysvětlit, co je to rally, proč to děláme. Byla to reakce na nepochopení ze strany širší veřejnosti a bulváru, kteří v tom viděli krvavý sport. Chtěl jsem sdělit, že to tak není, že je to o hledání limitu. Musíš jít mimo svou komfortní zónu, abys dokázal do auta sednout. Když do něj sedneš, musíš se naučit spoustu věcí, abys dojel. Když dojedeš, musíš zkusit vyhrát. Je to neustálé učení.
A jak je to s tou inspirací?
Stačí se potkat s pár s legendami tohoto sportu, které nabízejí nepřeberné množství neskutečných příběhů. Tato studnice nevyschne, stačí ji zakomponovat do příběhu. Na druhou stranu se snažím od reálného stavu vzdalovat, aby to byl spíš příjemný příběh. Jeden kluk mi řekl, že jsem jako Dick Francis. Jeho knihy jsou o dostizích, ale zároveň o dalších věcech. To mě potěšilo, takhle bych si to představoval.
O čem bude příští kniha?
Chci ji napsat jako detektivku. Mám to načrtnuté, jednám o tom se svým novým vydavatelem, který si mě našel sám. Jemu se ta myšlenka líbí. Uvidíme, jak to lidi přijmou. Samozřejmě rallyový podtext tam bude, někoho to bude připomínat, ale budou tam věci navíc. Mělo by to být temnější, tvrdší.
Psaním knih o rally se asi neuživíte. Ale dokážete tím aspoň pokrýt náklady?
Odpovím upřímně. Díky svému předchozímu nakladateli jsem pochopil, proč spisovatelé umírali hlady. Dluží mi, za loňský rok jsem ještě neviděl vyúčtování. Na druhou stranu je to skvělá zkušenost, skvělé školné. I proto jsem druhou knihu částečně prodával sám. Vím, že psaním se dá přivydělat, ale mně se to nepodařilo.
