Tak jaký byl váš první start na mistrovství světa?
Bylo to skvělé, hrozně moc jsem si to užil. Ze začátku jsem měl trochu strach z viditelnosti, na první čísla se hodně zatáhlo, ale pak už se to docela stabilizovalo. Bylo vidět a já jsem rád, že jsem si to sjel, že jsem v cíli, a těším se na další závody.
Světový titul v super-G slaví Paris, Clarey je nejstarším medailistou |
V čem to dneska bylo nejtěžší?
Asi v tom, že ačkoliv je sjezdovka prolitá vodou a hodně tvrdá, některé pasáže trochu s lyžemi hážou, takže sem tam byly oblouky takové divoké. Ale jinak to bylo fajn. Některé pasáže jsou samozřejmě náročnější, ale jak jsem jel vzadu, měl jsem i od Ondry Berndta (dalšího reprezentanta, který už byl v cíli) report na startu. Věděl jsem, na co si mám dát pozor.
V posledních týdnech se toho pro vás hodně změní. Před čtrnácti dny jste si poprvé vyzkoušel Světový pohár, a to hned ve Wengenu.
Bylo to moc fajn. Hrozně jsem si to užil a trochu mě mrzí, že jsem sjezd nedojel. Tréninky jsme byly skvělé, tak doufám, že se tam někdy vrátím a zajedu hezký výsledek.
Jak se stalo, že jste si premiéru mezi elitou odbyl zrovna ve Wengenu?
My jsme hodně přemýšleli nad tím, kde svěťák poprvé začít. A nakonec jsme využili toho, že Ondra (Berndt) a Honza (Zabystřan) tam jeli kombinaci, tak jsme tam byli společně. Ono to ani moc nejde jet sám s trenérem na svěťák. Při trénincích musíte natáčet, musí se dělat analýza, což jeden člověk nezvládne. Využili jsme možnosti, že jeli kluci a bylo to fajn.
Momentálně se specializujete hlavně na rychlostní disciplíny?
Teď ano. Samozřejmě když jsem byl mladší, snažil jsem se stihnout všechno - ale teď už se to nedá. Sice všechno trénuju, protože disciplíny se hodně doplňují, takže trénink obřího slalomu vám pomůže ve sjezdu, ale jezdím jenom rychlostní disciplíny.
Co na nich tak milujete?
Tu rychlost a taky to, že když jedete, je všude kolem takový klid - slyšíte jen vzduch. A líbí se mi i ten pohyb, je takový ladný. Mám je nejradši, protože mi to v rychlosti přijde nejvíc stylové. Když máte krásnou sjezdovku, uděláte pár dlouhých rychlých oblouků a jste dole. To se mi líbí.
Trénovat na rychlostní disciplíny ale musí být v Česku dost náročné.
Už podruhé jsem byl v létě na měsíc v Chile, kde se dá najezdit spousta kilometrů v rychlostních disciplínách. Jinak samozřejmě trénuju v závodech, to je nejlepší trénink. Na spoustu sjezdů se totiž natrénovat ani nedá, člověk musí x let jezdit a pak výsledek k něčemu je. Obdoba některých kopců vůbec neexistuje.
Jak moc vám na šampionátu pomáhá bývalý olympijský medailista Jan Hudec?
Je to skvělé. Honza je hrozně hodný a nekonfliktní člověk a jeho zkušenosti jsou naprosto enormní.Co nám řekne on, nám žádný jiný trenér nepoví. Jsem strašně rád, že tady je, dá se s ním mluvit hodiny a hodiny a pokaždé z něj vypadne něco strašně dobrého a obohacujícího. Jsem rád, že je tady s námi.
