Jak velkou máte radost?
Velkou. Ale říkám, závod už skončil a před námi je další. Na ten se musím koncentrovat. Víte, jaký jsem...
Žádné emoce ve vás nejsou?
Tak určitě něco ve mně je. Ale třeba teď půjdu na dopingovku a dostanu na dva roky stopku... (smích)
To říkáte proto, že jste před šampionátem i přímo v Oberstdorfu bojoval s nemocí, že?
Bral jsem vitamíny, abych se z toho dostal. Uvidíme, co v nich je. Vezu si s sebou krabici léků, vypadá to u mě na pokoji jako u feťáka.
Je medaile o to cennější, že jste měl před závodem zdravotní problémy?
Určitě je to o to hezčí. Dva dny zpátky jsem na tom byl docela špatně, ani včera to nebylo stoprocentní. Hlavně mám spánkový deficit, spím deset hodin denně a nestačí mi to. Ještě bych něco potřeboval.
Po prvním kole jste byl sedmý. Jak jste prožíval závěr závodu?
Skočil jsem a říkal si, když zůstanu sedmý, je to skvělé. Po mně někteří neskočili, najednou jsem byl čtvrtý. No, ta bramborová... Ale že to půjde až na druhé, tomu jsem nevěřil.
Na co jste myslel, když byl nahoře pouze Slovinec Benkovič?
On měl strašně velký náskok, přes deset bodů, v prvním kole mu to ulítlo. Stačil mu úplně průměrný skok, aby vyhrál.
Nevěřil jste, že by to mohlo vyjít na nejcennější medaili?
Benkovič tady skákal velice dobře v tréninku, stačil mu průměrný skok. Určitě tam byla nějaká nervozita, ale zvládl to perfektně a vyhrál zaslouženě.
Závod výrazně ovlivnil vítr...
No jo, byl to jeden ze závodů, o kterých Franta Jež říká, že štěstí přeje připraveným.
Cítil jste před prvním závodem na mistrovství světa větší napětí?
Před prvním skokem jsem byl hodně nervózní. Bavil jsem se o tom s Vasjou, projevilo se to na nájezdové rychlosti, bylo to pomalejší.
V sezoně jste měl problémy s hmotností. Musel jste se v Oberstdorfu dovažovat pitím?
Byl jsem se zvážit po zkušebním kole, vážil jsem přesně 63 kilo. Ale říkal jsem jim, nebojte se, já to dopiju.
Dopijete to večer? Oslavíte medaili?
Jestli do sebe dostanu panáka, asi mě to hodně odvodní a zítra budu muset zase dopíjet. Ale jednoho tam asi šupnem.
Vaše okolí bylo vzhledem k výborným výkonům, které jste podával celou sezonu, hodně optimistické. Vy jste řeči o medaili krotil.
No jo, ty fámy jste možná rozšířili vy... Já jsem sem přišel závodit, udělat dobré skoky a na medaili jsem nemyslel. To by mě hodně svazovalo.
Budete s medailí v kapse před závodem na velkém můstku uvolněnější?
To vám řeknu až po závodě. Ale ta "devadesátka" se mi docela líbila.
Umíte si představit, jak to teď vypadá ve Frenštátu v Saky Baru, jehož majitelem je poslední medailista ze světového šampionátu Jaroslav Sakala?
No... Říkali mi po Neustadtu (Janda vyhrál tamní závod Světového poháru - pozn. red.): Jestli příště něco vyhraješ, necháme ti tady účet. Tak nevím, jestli to budu muset platit...
V neděli je v programu soutěž družstev. Přichází do úvahy možnost, že byste ji vynechal a soustředil se na soutěž na velkém můstku?
To bych nemohl udělat. Žertoval jsem s klukama: Chlapi, potřebuji si odpočinout. Ale neudělám to.
