Svou zlatou jízdou klasickým sprintem na mistrovství světa ve Falunu 29letý norský rebel dokázal, že ho loňské eskapády za volantem, trénování mimo reprezentaci ani hrozba vězení nepoznamenaly.
Že je stále fenoménem bílé stopy.
Rozhazoval rukama, prsty ukazoval do nebe, dokonce se jindy tak arogantní lyžař fotil s fanoušky. „Jsem nejlepší,“ zařval si znovu.
Dlouho sníh ve Falunu psal řádky rodinné pohádky, Northugův bratr Thomas vyhrál čtvrtfinále, cestou do finále byl druhý, ale v poslední jízdě dne a posledním okruhu Petter zahrál lyžemi neskutečné staccato, přiletěl z chvostu balíku na jeho čelo a Thomas Northug, do té doby lídr, jen utrápeně koukal, jak bratr mizí.
Svištěl pro desáté světové zlato, ale první v individuálním sprintu.
Na dvou předchozích šampionátech měl stříbro a na startu pronesl: „Titul mi chybí.“ Pak ještě zažertoval na účet švédských tratí: „Je dobře, že jsou tak parádně připravené, aspoň na nich budu snáz vyhrávat.“
Podařilo se mu to za 3 minuty a 2 sekundy. „Úžasné. Jako sen. To je důvod, proč jsem sem přijel. Vítězství pro mě tolik znamená.“
Jasná favoritka byla i v ženském pelotonu - královna Marit Björgenová, čtrnáctinásobná mistryně světa a obhájkyně z Val di Fiemme. Na cílové pásce zvedla ruce na oslavu svého patnáctého zlata a pronesla: „Ještě nejsem v top formě, ale to ani není na začátku mistrovství potřeba.“
