„Budu se snažit dostat ze sebe to nejlepší,“ říká skromně devatenáctiletý Mizera, jehož ocenění Talent roku zaskočilo. Stejně jako pozvánka do národního mužstva. „Byla to ohromná zkušenost. Trenéři mi řekli, že ve mně vidí potenciál, že by se mnou chtěli do budoucna pracovat. Snad budu podávat výkony, které je přesvědčí.“
V Zubří bude zatím spolu s mladíkem Štěpánem Krůpou jistit zkušeného Milana Malinu. „Milan bude určitě jednička. My dva se budeme prát o pozici za ním,“ tuší Šimon Mizera, pro něhož byl o dvanáct let starší Malina jedním z prvních brankářských vzorů.
Mezi tyče se přitom v minižácích postavil jako první jeho bratr Bohdan. Šimon však svoje dvojče v bráně brzy vystřídal. „On byl levák a těch je málo, takže ho tam nechtěli dávat. A mě to tam začalo bavit,“ vybavuje si Šimon svoje začátky mezi třemi tyčemi.
Oba to nakonec dotáhli až do extraligového výběru mužů. Identická zuberská dvojčata si pořád pletou, spoluhráči je však bezpečně poznají. „On má kraťasy, já tepláky. A Bohdan teď chodí o berlích, urval si křížový vaz v kolenu,“ zmínil smolný okamžik svého bratra.
Z pozice vedoucího týmu na ně dbá jejich otec Zbyněk. „Házenkářské věci ale nechává na trenérovi,“ doplnil s úsměvem Šimon Mizera.
