Střídání na lavičce olomouckých házenkářek má v sobě symboliku. Dosavadní kouč Jan Bělka cítil, že po pěti letech potřebuje přestávku, zatímco jeho nástupce Jan Hegar se rozhodl svou pauzu od trénovaní po třech letech ukončit.
Devětačtyřicetiletý trenér, jenž v minulosti vedl muže Hranic, Brno či reprezentační béčko, si po letní přípravě pochvaluje atmosféru v klubu. „Tým chce pracovat, to je důležité. Pak máme šanci to o kousek posunout,“ říká Hegar před startem sezony, kterou Zora zahájí v sobotu proti Porubě (18.00).
Na Poháru míru v Olomouci jste skončili třetí za Šalou a Prešovem. Jak hodnotíte tradiční generálku?
Jsme hrozně rádi, že jsme měli možnost mezinárodní konfrontace, protože jsou to přece jen odlišné styly házené. A za druhé, že to všechno byla kvalitní družstva. Byla to pro nás generálka na start do sezony. Ověřili jsme si některé věci v obranných systémech i v těch útočných. Víme, na čem pracovat dál.
Takže s klidným svědomím vyhlížíte start soutěže?
To rozhodně ne, nikdy nemáte klidné svědomí. Ale myslím, že během krátkého období, co jsme společně, víme, které věci použít do jednotlivých zápasů. To je pro nás důležité.
Jakým směrem chcete Zoru posunout?
Dali jsme si první cíl, že se pokusíme zkvalitnit obranný systém 0–6 a budeme klást důraz na rychlý útok v první a druhé vlně. To se nám částečně daří. Pak jsme začali pracovat na dalším obranném systému a myslíme si, že do sezony to bude použitelná záležitost. To jsou první věci, na kterých pracujeme.
Tým zůstal podobný, může těžit ze sehranosti?
To lze říct do určité míry, ale v některých věcech jsme pokročili a hráčky se musely učit nové věci. Z loňské sezony se použila část útočných kombinací a zbytek se musely naučit. Je to tak půl na půl. Je to pro ně přece jen spousta nových věcí, a protože jsou mladé, tak něco jde lépe a něco hůře.
Postrádáte v družstvu nějakou hráčku?
Chybí nám Anička Gebre Selassie, která má momentálně přestávku. To je citelná ztráta, byla to první střední spojka, která rozehrávala a držela útočný styl hry. Momentálně pracujeme se středními spojkami, které tolik prostoru neměly. Po operaci je Jarmilka Trumpešová, takže trénuje individuálně, ale předpokládáme, že během čtrnácti dnů by se mohla dostat do systémových příprav. Možná za měsíc by mohla hrát i mistrovské utkání, ale to se uvidí.
Sám jste měl od trénovaní delší přestávku, už vám házená chyběla?
Měl jsem tříletou pauzu, maličko jsem si odpočinul a práce nás teď baví. Kádr chce pracovat, to je důležité – a pak máme šanci to o kousek posunout.
Co vás přesvědčilo kývnout právě na nabídku Zory?
Samotné družstvo. Tím, jak je sestaveno, jaké jsou v něm typy a tím, že je to kolektivně pojaté, děvčata drží pohromadě. Druhý impulz je atmosféra klubu, sestavení realizačního týmu včetně asistenta Libora Malinka a také vedoucího družstva, se kterým se známe dlouhé roky, i když jsme spolu nikdy nepracovali.
Loni Olomouc získala po dlouhé době bronz. Je v silách týmu to zopakovat?
To si netroufám říct. A s tím cílem ani do soutěže nejdeme. Budeme pracovat na věcech, které jsme zmínili, a pokud je budeme dělat tak, aby výkon postupně šel nahoru, nekolísal, pak se teprve uvidí. První cíl je postoupit do play-off. Pak se uvidí, co s tím bude dál. První jsou výkony, pak je umístění.
Co Zoře chybí na dlouhodobě silnější trojici – Most, Slavii a Porubu?
Rozhodně stabilizace výkonů. Zahrajeme určité úseky výborně a jiné chaoticky. Těch chaotických postupně ubývá, ale na tom budeme dál pracovat. Chtěli bychom družstvo dostat do výkonnostní roviny, kterou budeme držet, a zapracovat do ní co nejvíce hráček, abychom mohli hrát v co největším tempu celý zápas. To je náš druhotný cíl.
Cítíte v týmu potenciál?
Potenciál je tu obrovský. Uvidíme, kam se to podaří posunout.
