Hodně jste se těšil?
Moc. Lidi v Plzni viděli, že házenou hrát umíme. A dobře. Jen musíme hrát jako tým. Jsem nadšený.
Neměl jste přece jen obavy po pětigólové porážce v Makedonii?
Ani ne. V Makedonii jsme vybouchli. Každý z nás tam hrál podprůměrně, já úplně hrozně. I slušný výkon by na Makedonce v odvetě stačil. A my jsme dnes hráli skvěle.
Je to česká povaha? Nechat všechno na poslední chvíli, když se musí?
Nevím, asi jo. Mohli jsme si to udělat o hodně lehčí. Ale zase, díky tomu, že to byl rozhodující zápas, byla v Plzni tak báječná atmosféra. Kdybychom měli jistý postup, asi lidí tolik nepřijde.
I vy jste měl v plzeňském hledišti svůj fanklub, že?
To byli kamarádi ze Starého Plzence. Vnímal jsem je už při nástupu. A pak po každém gólu. Musím jim ještě pořádně poděkovat.
Věříte si na červnovou baráž?
Můžeme porazit každého. Ale na silné soupeře potřebujeme předvést špičkový výkon.
V únoru je los. Koho si přejete?
Švýcary, kde jsem dřív působil. Šampionát se koná příští rok v Německu.
Bude to svátek házené?
Rozhodně. Největší mistrovství světa v historii, uvidíte. V Německu je házená sportem číslo dvě. Bude se hrát před 20 tisíci fanoušky. Znám to z Lemga. Nádhera, běhá vám mráz po zádech. Spousta kluků z nároďáku ještě neměla šanci to zažít. O to víc tam chceme. Je to naše další motivace.
