Westwood působil po všechny čtyři dny jako nesmírně sebevědomý hráč, jehož snad nemůže nic rozhodit. Nenechal se rozptýlit komentáři spoluhráče z prvního kola Roryho McIlroye, jenž prohlásil, že s Westwoodem by raději nehrál.
Naopak, byla to součást jeho dobře promyšleného plánu. Plánu, který před médii skrýval po všechna kola. A i když byl několikrát tázán na svou utajenou taktiku, nikdy ji neprozradil. Až po turnaji samotném. "Tajemství bylo to, že žádné tajemství nebylo," odpověděl s úsměvem sobě vlastním Lee Westwood na tiskové konferenci. V sále nabitém novináři to jen zašumělo.
Westwood se pak rozpovídal o příběhu, který začal už dávno před turnajem samotným a vyvrcholil jeho dosavadním největším vítězstvím v kariéře. Byl to příběh hráče, který se z vrcholu světového golfu v roce 2000 dostal do naprostého zapomnění o několik let později. Ale znovu dokázal vstát z prachu a popela a dotáhnout svou "káru" až na první místo evropského žebříčku.
To vyžaduje odvahu a kuráž. A také sebevědomí. Právě to připomněl den před začátkem turnaje Westwoodovi jeho kedík Billy Foster. Bylo to na beach party, kde Foster již měl několik piv v sobě, a tak si nebral servítky. Nicméně jeho slova o zkušenosti, sebevědomí a hráčských dovednostech zapůsobila jako živá voda. "Billy mě nešetřil," potvrdil Westwood.
"Ale měl pravdu," pokračoval, "a já jsem to najednou cítil také. Jsem zkušenější než hráči, kteří se mnou soutěžili o titul v Race to Dubai. Vyhrál jsem již třicet turnajů, hraju evropské soutěže šestnáct let. Měl bych mít dostatek sebevědomí dotáhnout tento souboj do vítězného konce." A Westwood to dokázal.
Nezaobíral se tím, jak hrají ostatní. Nesledoval výsledkovou listinu. Nechtěl komentovat dění okolo turnaje. Soustředil se jen a jen na svůj vlastní cíl – zvítězit v turnaji Dubai World Championship. A to se mu nakonec povedlo. Vytvořil kolem sebe takovou auru, že nutil ostatní přemýšlet o něm, bát se ho, starat se o jeho výsledek. A on byl v klidu.
Finálový den ukázal, že jeho golfový um je na té nejvyšší úrovni. Nejen golfový um, ale také ten mentální. Protože v nabité konkurenci rozhodují o vítězstvích a porážkách maličkosti. Tentokrát zvítězilo sebevědomí. Sebevědomí anglického hráče, který dobře zná chuť porážek i vítězství. Snad právě proto umí moc dobře ocenit svou nynější pozici. Pozici evropské jedničky pro rok 2009.
