Za své německy znějící jméno vděčí svému dědečkovi Reuttimannovi, který roku 1859 do Argentiny emigroval ze Švýcarska. Carlos ale mimo španělštiny dlouho jiný jazyk neovládal.
Do Evropy vtrhl Indián
Během své kariéry si Reutemann vysloužil několik přezdívek. Tu první, "El Lole" (zkomolenina "prasátka"), dostal ještě v rodné Argentině a vztahovala se na fakt, že jako dítě často musel na rodinné farmě opatřovat vepře. Pro fandy v Argentině ale Reutemann zůstal "Lolem" napořád. Svou druhou přezdívku, na kterou dokázal reagovat i dost nevlídně, dostal od Jochena Rindta: "Indián".
Rakušan jej tak označil v roce 1970, když se mladý Reutemann svým dravým stylem snažil vtrhnout mezi elitu evropské F2. "Big Carlos" pak britský tisk Reutemannovi přezdíval v dobách, kdy s Carlosem Pacem tvořil tým Brabham. Jak se tedy dostal "Indián" mezi světovou elitu?
Úspěchům v cestovních vozech a v monopostech v Argentině vděčí Reutemann za to, že byl roku ´70 Argentinským Autoclubem jako talent hodný podpory vyslán do evropské formule 2. Po jednom "učebním" roce ukazuje co umí a v ME roku 1971 končí za Ronnie Petersonem celkově druhý.
Jeho sponsoři, olejářský koncern YPF a svaz argentinského masného průmyslu mu poté poskytují i dostatek financí pro vstup do formule 1. Novopečený majitel týmu Brabham, Bernie Ecclestone, mohl tenktát vedle své stárnoucí hvězdy Grahama Hilla dobře potřebovat pilota s talentem a penězi navrch...
Éra Brabham-Reutemann
Carlosovo angažmá v týmu Brabham, které mělo trvat téměř šest let, začíná absolutní senzací: Při svém debutu s typem BT34-Ford zajíždí v Buenos Aires nejrychlejší čas v tréninku a startuje z pole-position. I když závod dokončil jen jako 7. a i zbytek sezóny nepřinesl mnoho úspěchů, je Lole argentinským publikem oslavován jako nový Fangio. Roku 1972 skončil Reutemann s jedním čtvrtým místem celkově jako 16.
Sezóna 1973 je lehkým zlepšením. Ve Francii a v USA dojíždí třetí a v MS je jeho Brabham BT42 celkově sedmý. (Tento vůz mohli fandové v Čechách roku 1999 vidět při TGP v Mostě). I když je tým příští rok bez sponsorů, drží Ecclestone Carlose ve sněhobílém BT44. Vyplácí se. Lole v Kyalami vyhrává svou první GP a přidává k ní ještě další prvenství v Zeltwegu a Watkins Glen. Celkově je šestý a definitvně se stal jednou z hvězd světového motorsportu.
Příhoda po vítězství v Rakousku dokumentuje Carlosovi problémy s angličtinou: Novinář Helmut Zwickl zde v "rozhovoru" s vítězem vynervován nakonec vzdal vylepšování Carlosových výroků a do televize doslova přeložil: "Na začatku jsem jel rychle, potom pomaleji a pak už jsem jen klouzal po oleji..." I když si Lole svou výbornou formu udržel i v roce ´75, neměl jeho BT44B na dominující Ferrari Nikiho Laudy. Jedno vítězství (Nürburgring), dvě druhá a tři třetí místa vynášejí Carlose za Laudou a Fittipaldim na třetí místo v MS.
Stáj Martini-Brabham je v hodnocení konstruktérů dokonce druhá. Romance s Brabhamem ale nepěkně končí v roce 1976. Carlos nechce, či neumí bojovat s podřadným vozem, který je mu ve formě nespolehlivého a příliš těžkého BT45-Alfa Romeo dán k dispozici. Má ale štěstí. Enzo Ferrari si jej po Laudově nehodě vybral jako novou týmovou jedničku. Po Zantvoortu opouští Brabham a již v Monze sedí ve třetím Ferrari.
Dva těžké roky u Ferrari
Rok ´77 u Scuderie ale není šťastným. Se zotavujícím se Laudou si vůbec nerozumí (Lauda:"Mít Reutemanna za týmového kolegu není únosné. Ani vteřinu.") a i když vítězí v Interlagosu, je to nakonec Rakušan, který "vstal z mrtvých" a prosazuje se. Zatímco je Lole v MS 4., stává se Niki podruhé mistrem světa. Po Laudově odchodu jde Carlos do sezóny ´78 jako ferrariho primus. Má ale dva problémy, které mu opět překážejí na cestě k titulu: Nevyzrálé obutí Michelin a revoluční vozy Lotus 79 v rukou Andrettiho a Petersona.
Reutemann sice vítězí v Brazílii, Anglii a v obou US-GP, nakonec je ale pouze nejlepším ne-Lotusem. Že Carlos uměl s některýmy kolegy vyjít popisuje Joan Villeneuve: "Vyprávěli nám o něm a byli jsme připraveni na nejhorší. Ale vše bylo v pořádku. Carlos byl poměrně veliký a pamatuji si, jak vždycky přišel ke Gillesovi, poplácal jej po hlavě a řekl: "Tak co piňďo, jak ti to jede?"
Téměř mistrem světa
Oslněn výsledky Lotusu, Reutemann Ferrari opouští a ´79 startuje za Brity. Chapmanova nová kreace, Lotus 80, ale nefunguje a Carlos musí celý rok startovat na starém voze. Na nové Ligiery, Williamse a hlavně Ferrari nestačí. Mistrem světa se stává Reutemannův nástupce u Ferrari Scheckter...
Lole opět hledá nový tým a nastupuje u Williamse. Ten je ale postaven kolem Alana Jonese a Carlos hraje jen druhé housle. Vítězí v Monacu a je třikrát druhý, musí ale opět přihlížet, jak se mistrem světa stává jeho týmový kolega.
Začátkem roku ´81 tak v Carlosovi dozrála myšlenka nedržet se dále týmové strategie a bojovat na vlastní pěst i proti Jonesovi. Dvakrát vítězí, celou sezónu je mezi prvními celkového hodnocení, ale konečný výsledek je známý: V Las Vegas má titul na dosah ruky, záhadně nemotivovaným výkonem ale neboduje a mistrem se stává Piquet. Již během této sezóny mnohé nasvědčovalo tomu, že závodníka Reutemanna již dlouho neuvidíme.
F1 je o další charakter chudší...
"Poté, co jsem nenechal v Brazílii Jonese vyhrát, byl Williams velmi naštvaný. Klima v týmu se zhoršilo. Radost mi už dělá jen ježdění samotné." popisoval Lole situaci uprostřed roku 1981. Na otázku, jak hodnotí své šance stát se mistrem světa odpověděl: "Nevím, jestli šanci skutečně mám. Jestli ano, tak to je jistě má poslední. I kdybych vyhrál, život by se nezměnil.
"Mám i jiné důležité zájmy, jako obchody a politiku..."
Carlos sice s Williamsem ještě startuje do roku ´82, po dvou závodech ale 1. dubna oznamuje konec své kariéry. Ironií osudu je, že mistrem světa se této sezóny stává Keke Rosberg, který reutemannovu roli jedničky v týmu zdědil. Lole nebyl mimo Argentiny zrovna ten nejoblíbenější pilot F1, ale byl OSOBNOSTÍ, které dnes v GP-sportu marně hledáme.
Snad ještě úspěšnější, než jeho sportovní dráha, je carlosova kariéra politická. Stal se guvernérem své rodné oblasti Santa Fé a již po léta se jej jeho přátelé snaží přemluvit, aby přímu kandidoval na funkci argentinského presidenta. Zatím odolal pokušení...
- pátek 12. dubna 2002
