Brno - Sparta: Kadlec, Schneider (v tmavém), Šulc

Brno - Sparta: Kadlec, Schneider (v tmavém), Šulc - Brněnští Petr Kadlec, Libor Schneider (v tmavém) a Jiří Šulc ze Sparty v ligovém duelu. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Florbalisté Bulldogs Brno válí. A s nimi i tři bratři Kadlecové

  • 0
Tak jak si můžete být jisti, že florbalisté Bulldogs Brno nastoupí v oranžovo-černých dresech, stejně jisté bude, že v nich nastoupí trojice bratrů Kadlecových.

Je to už osm let, co se jejich jméno objevilo na extraligové soupisce. A ač už to vypadalo, že extraliga bude o tuto kompletní trojici ochuzena, je tomu právě naopak.

Jan, Marek a Petr letos znovu patří k oporám, což dokázali i v neděli proti Mladé Boleslavi. Dohromady si připsali při výhře 6:4 šest bodů. Nejpilnější byl 26letý Marek. Dva góly dal a na jeden nahrál. "Tak to je z části náhoda a z části je to spoluhráči," usmívá se.

V útoku totiž nastupuje s nejstarším bratrem Honzou a Liborem Schneidrem, který se rychle blíží k historickému rekordu v kanadském bodování. "Ten má asi nejlepší formu, i když to na bodech není tolik vidět," míní Marek.

Třetí do party je nejmladší 23letý Petr. Ten zatím ze všech tří nastřádal nejvíc startů v reprezentaci. A také je jisté, že když se spoluhráčům nedaří, on bude patrně výjimka. Z jeho přihrávek je pro spoluhráče radost dávat góly.

Všichni tři byli ještě před pár lety dokladem toho, že florbal je především studentský sport. Jenže Honza i Marek už dávno pracují a stále je to u florbalu drží. Oba už uvažovali, že kvůli práci a nedostatku času skončí. Hlavně Marek.

"Už jsem tolik nestíhal. Ale jak jsem si koupil auto, tak jsem si ušetřil hodně času. Ale teď už zas hraju, pracuju a ještě zase studuju, takže je to ještě horší. Vlastně všechen volný čas věnuju florbalu," povídá.

V podstatě stejně jako Honza. Čtyři tréninky týdně a zápas, to je pro amatéry pořádná fuška, ale stejně by zatím neměnili. "Asi jsme takové povahy, že když se do něčeho pustíme, chceme to dodělat. A pořád máme motivaci jít dál. Ještě jsme ničeho pořádného nedosáhli," naráží Honza na to, že pro Buldoky je extraligová medaile pořád doslova zakletá.

"Určitě je medaile letos cílem. Ale taky to dělám proto, že tam mám kamarády a zábavu. A to, že se nám letos daří, je taková  odměna," věří Marek, že Buldoci letos konečně oslaví zisk medaile.

Proč ne. Po šesti kolech zatím opanovali tabulku a ztratili jen tři body. "Tatran a Vítkovice budou asi na špici a pak jsou tam další tři týmy, které by měly hrát nahoře," míní Marek.

Přesto už je mezi bratry debat o florbalu pořád míň a míň. Zatímco před lety se byli schopní doma kvůli němu i pohádat, tak teď už rozhodně ne. "Asi to přišlo s věkem. Ale na hřišti si pořád perfektně rozumíme a vyhovíme si," říká spokojeně Honza.

Aby také ne, když spolu váleli s klasickými hokejkami už od dětství na zahradě. "Můžem být rádi, že nás rodiče takhle vychovali a ke sportu přivedli," říká za všechny 28letý Honza.

Florbal pomohl Markovi a Honzovi překonat astma a všichni společně teď překonávají soupeře.