Jan Hirt (druhý zleva) s jezdci týmu Intermarché - Wanty Gobert

Jan Hirt (druhý zleva) s jezdci týmu Intermarché - Wanty Gobert | foto: Intermarché - Wanty - Gobert

Hirt na Giru: Fyzičku už mám zase dobrou. Jen to chce někde ji prodat

  • 8
Jaro dlouho neměl dobré, bral antibiotika, trápilo ho onemocnění i hledání formy. Věřil, že ke zvratu mu pomůže závod, na kterém se v minulosti dokázal opakovaně zviditelnit - italské Giro. Ve středu se Jan Hirt v dresu týmu Intermarché - Wanty Gobert přehoupne do druhé poloviny italské Grand Tour z 39. místa celkového pořadí.

Zatím jste neměl na tomto Giru vyloženě nepovedený den s výjimkou 6. etapy na Ascoli Piceno, ve které se peloton rozdělil, vy jste se nacházel v té špatné části a ztratil tím čtrnáct minut. Souhlasíte?
Jo, nohy jsou dobré, necítím se vůbec špatně. Ale jak říkáte, v té 6. etapě se to rozpojilo a hotovo. Jinak si myslím, že fyzičku už mám zase dobrou. Jen to chce někde ji prodat.

Podobně jako při předchozích startech na Grand Tour tedy vnímáte, že se směrem ke třetímu týdnu víc a víc rozjíždíte? V něm jste vždy býval nejsilnější.
Dokonce - i když to tak podle mého pořadí úplně nevypadá - bych řekl, že si v této fázi závodu připadám možná i líp než v úvodu předchozích Grand Tour. Což samozřejmě neznamená, že budu mít zase dobrý poslední týden, třeba bude tentokrát pro změnu špatný, to nedokážu odhadnout. Ale mé nohy rozhodně nejsou horší než v letech, kdy se mi na Giru dařilo.

Takové zjištění by mělo prospět i vaší hlavě, ne? Tělo a psychika jsou propojené nádoby.
Určitě trochu ano. A nejvíc mi pomohlo, že kluk od nás (Taco van der Hoorn) vyhrál hned třetí etapu. Díky tomu z nás strašně moc spadl tlak. Už o nás potom nemohli říkat, že jsme jediným týmem, který ještě letos ve World Tour nic nevyhrál. Celému týmu se potom jelo úplně jinak.

A vy jste měl ještě větší chuť do pokusů o úniky?
Jasně. Namotivuje vás, když vidíte, že únik může dojet až do cíle. Navíc zároveň víte, že i když se vám samotnému něco nepovede, už to tolik nevadí, protože tým má na Giru relativně splněno.

Ze které z etap jste měl zatím osobně nejlepší pocit? V těch s horským dojezdem jste se dvakrát držel s nejlepšími až na poslední kopec.
Řekl bych, že jsem se zatím cítil ve všech dnech víceméně podobně. Žádný velký výstřel ani propadák tam z pohledu formy nebyl. Jen v té 6. etapě, jak se balík rozdělil a já zůstal ve druhé skupině, tam samozřejmě propadák byl. Jen ne fyzický, ale taktický.

Co se tehdy přesně stalo? Zaúřadoval boční vítr?
Sám to dodnes pořádně nevím. Na prvním menším vrcholku dne si všichni jeli k autům pro pláštěnky, viděl jsem i De Marchiho (tehdy majitele růžového trikotu), jak v klidu couvá dozadu s pocitem, že se nic nemůže stát. Prostě všechno se vyklidnilo - a najednou se balík zničehonic rozdělil, vznikla tam díra a už se nedala zavřít. Kdo nebyl v tu chvíli vepředu v těch zhruba třiceti nejlepších lidech, měl najednou po závodě.

Předpokládám, že De Marchiho tým Israel Start-Up Nation i někteří další jezdci se pak usilovně pokoušeli mezeru zacelit.
Jo, De Marchi a jeho lidi se snažili, i já to s nimi zkoušel. Dlouho jsme měli odstup za tou první skupinou stále stejný (okolo dvou minut), ale pak se to zlomilo a dál už to nešlo.

Jan Hirt

na Giru

2017
Debut, lídr tehdy druhodivizní stáje CCC.
Všechny mile překvapil celkovým 12. místo. Ve třetím týdnu byl po únicích 11. ve stelvijské etapě do Bormia a 5. v nejtěžší dolomitské etapě do Ortisei.

2018
Pomocník Lópeze v prvodivizní Astaně. 
Svému kolumbijskému týmovému lídrovi pomohl ke konečnému 3. místu, sám skončil na 46. příčce.

2019
Opět pomocník Lópeze v Astaně. 
Ve třetím týdnu nejsilnější ze všech superdomestiků. Dostal i volné ruce v královské etapě přes Mortirolo a dojel v ní druhý za Italem Cicconem. López byl v konečné klasifikaci po kolizi v poslední horské etapě sedmý, Hirt na 27. místě.

2021
Chráněný jezdec týmu Intermarché - Wanty Gobert.
Zatím 39. místo, v jednotlivých dnech nejlépe 34. místo v 9. etapě, snaží se o úniky.

V nedělní 9. etapě na Campo Felice, nejtěžší z apeninských, jste se dostal do nadějného úniku, jenže pak se v něm objevil Martínez z Ineosu, jedenáctý v celkovém pořadí, a bylo jasné, že takovou skupinu favorité odjet nenechají. Hodně vás to štvalo?
Navíc tam přijel kromě Martíneze i Caruso z Bahrainu (7. celkově). Byla to škoda, už to vypadalo, že fakt odjedeme, a zase to nevyšlo. Docela jsem se při těch pokusech o únik ze začátku etapy vystřílel. Ale co, jede se dál.

Jak se vám v neděli zamlouval šotolinový dojezd posledního stoupání?
Byl zajímavý. Nepotřebuju mít takový dojezd zrovna často, ale ano, byl zajímavý.

Ovládl ho Egan Bernal. Čekal jste, že se po protrápené minulé sezoně kvůli bolestem zad může vrátit v takové formě?
Tak je to Bernal, pořád jeden z nejlepších vrchařů světa. Kdyby byl třeba Pogačar na rok zastavený kvůli zádům a nějakou dobu proto nezávodil, také by se podle mě dokázal vrátit podobně dobře. Prostě jsou to výjimeční lidé.

I Remka Evenepoela, momentálně druhého muže Gira, byste do této skupiny zařadil?
Rozhodně. Bernal stál loni kvůli bolavým zádům, Evenepoel měl na rozdíl od něj regulérní zranění a zlomeninu (pánve), byl tedy v trochu jiné situaci, ale je tu výborný.

Ve středu vás čeká další šotolina, tentokrát na toskánských bílých cestách známých z klasiky Strade Bianche. Tu jste osobně nikdy neabsolvoval. Byli jste si při tréninku během úterního volného dne některé z těchto úseků projet?
Ne ne, ty úseky jsme měli docela daleko od hotelu. Možná že ti největší favorité se na ně zajeli podívat, my ne.

Co od 11. etapy očekáváte?
Že v ní bude spousta stresu a před nájezdem na první úsek šotoliny si budeme připadat podobně, jako když se najíždí do spurtu. Ten první úsek se jede ve sjezdu, nájezd do něj bude klíčový, svede se při něm hrozný boj o pozice a kdo se tam ocitne vzadu, v etapě končí a dopředu se už nedostane. Navíc také pádem nebo defektem může někdo z favoritů v téhle etapě klidně ztratit Giro. Pršet snad nemá, ale i na suchu to bude těžké.

Na sobotním menu vám potom naservírují slavný Monte Zoncolan. Jak se na něj těšíte?
Těším. Bude to pro mě jedna z těch více zajímavých etap.

Pojede se výjimečně z druhé strany od Sutria, která není až tak prudká a záludná jako klasická varianta z Ovara.
Není. Je to z téhle strany normální, pěkný kopec, až poslední dva nebo tři kilometry jsou prudké. 

Momentky z Gira

Co plánujete do zbytku závodu? Váš týmový kolega Taaramäe si prozatím stojí solidně v celkovém pořadí na 17. místě se ztrátou 2:16 minuty. Vy byste mohl v horách naskočit do úniku, pokusit se o etapový úspěch a vylepšit tím i svoji pozici?
Nevím, ztrátu mám velkou, ale nestresuju se celkovým pořadím. Co bude, tak bude. Je dobré, že máme teď celkově vepředu Taaramäho, pomůže nám to i kvůli týmovému autu, které díky tomu není v konvoji úplně vzadu.

Také na vašem prvním a nejúspěšnějším Giru v roce 2017 jste nabral v úvodní polovině závodu větší ztrátu, vzpomínáte?
Tehdy byla o něco menší (17 minut po 10 etapách), teď mám po prvním bloku už dvacet minut, což je hodně. Ale jak říkám, týmová nálada určitě není špatná, to jedno vítězství atmosféru u nás hrozně změnilo.

Je uvolněnější i celková atmosféra závodu v porovnání s loňskými podniky Grand Tour? Tehdy byla kvůli covidovým opatřením velmi vypjatá a Giro museli po pozitivních testech opouštět i velcí favorité.
Jo, je to letos určitě lepší. Pořád fungujeme pohromadě v uzavřených bublinách, ale jinak je Giro docela v pohodě. Také diváků je víc než před rokem. 

Pomůže na trati jejich podpora?
Nevím, jestli pomáhá výkonu, ale každopádně je příjemné vidět všechny ty lidi okolo nás, i když mají na sobě roušky. Závod je pak hezčí.