Teploměr na vrcholu ukazoval 9 stupňů. Cyklisté byli zmrzlí, na dresech měli krystalky ledu, na těle husí kůži. Od pusy se jim kouřilo a k zemi je sráželo vyčerpání. Ve stísněném prostoru cíle nikdo nechtěl pobývat dlouho.
Zahalili se do pláštěnek a mizeli pryč, do údolí, za cinkotu zvonečků ovcí, pobíhajících opodál. Tak končila na Tourmaletu královská etapa Tour de France 2010. Etapa, která byla víc než hodna tohoto přívlastku.
Bylo v ní vše. Pády, překvapení, drsné počasí, útok favoritů a na samém konci strhující a zároveň triumfální jízda dvou cyklistů, závodících letos v jiné dimenzi.
I francouzský prezident Nicolas Sarkozy čekal na dva giganty, dva muže ve žlutém a bílém dresu, aby je pozdravil. "Vidět Alberta a Andyho, jak bojují bok po boku, to byla obrovská reklama cyklistiky," řekl a proměnil se ve věštce: "Alberto vyhraje letos. A Andy za rok."
V cílovém stoupání na Tourmalet panovalo psí počasí. Andy Schleck (v bílém) a Alberto Contador stoupají do cíle
Tisíce francouzských i španělských Basků zatím velebily svého muže, nejlepšího z normálních smrtelníků, Samuela Sáncheze.
Právě u něj drama včerejší etapy začínalo. Ještě 150 kilometrů zbývalo do cíle, když se na silnici válelo hned pět cyklistů stáje Euskaltel a mezi nimi třetí muž celkového pořadí. V tu chvíli Alberto Contador na čele pelotonu zpomalil a rozpřáhl ruce. Gesto bylo jednoznačné: Čekáme na něj.
Pouze Carlos Sástre neposlechl, ujel – a hora jej vytrestala. V cíli ztratil 15 minut. Při stoupání na Col du Soulor padla mlha jako smetana. Stádo ovcí přebíhalo silnici, zbrzdilo takřka celou Astanu. Jako by nestačilo, že už v 1. etapě poslal Bassa a Evanse k zemi zaběhlý pes.
K mlze se připojil déšť, cyklisté se jako duchové vynořovali z neprůhledné sloty, když zahájili výstup roku, směr Tourmalet.
Alberto Contador (vlevo) a vítězný Andy Schleck v cíli 17. etapy Tour de France
Favoritů v čelní skupince ubývalo, diváků u trati přibývalo. To nebyl závod, to byl festival, etapa v úzkém "hrdlu lahve", uprostřed 18kilometrového křepčící davu, mezi fanatiky všeho druhu.
Divocí Baskové s rohy na hlavě, naháči v puntíkatých čepičkách, fanoušek v kostýmu nafouknuté lahve, nebo jiný ve žluté kombinéze s číslem 8 a nápisem Armstrong, jehož vize o osmém triumfu amerického fenoména se už nenaplní. Ti všichni dotvářeli kolorit etapy snů.
Schleck a Contador před jejich očima porazili všechny. Soupeře, počasí i ty diváky, kteří jim skákali pod kola. Sláva dávných bitev Coppiho a Bartaliho, Anquetila a Poulidora nebo Armstronga a Ullricha ožívala. Snad jediné chybělo k její dokonalosti. Aby vítěz byl i vítězem Tour.
