Nyní je čeká nadstavba. Souboj o nejcennější trofeje. O tituly a medaile za dva a půl týdne na mistrovství světa v Oslu. O křišťálové glóby v půli března při finále poháru na Sibiři.
Na ten nejcennější, velký, si stále dělají zálusk tři ženy. Sedm závodů určí jeho majitelku.
Na rozdíl od jiných sportů si však zisk ze základní části přinesou s sebou.
Titulek „Soukalova en patronne“, který se objevil ve francouzském listu L’Express se vlastně nevztahuje jen k hattricku v Presque Isle.
Plusy a minusyv bitvě o velký glóbus Gabriela Soukalová (883 bodů) - pomalejší časy střelby Marie Dorinová-Habertová (748) Dorothea Wiererová (740) |
Šestadvacetiletá Češka je Patronkou poháru. Ta nejúspěšnější, nejžádanější, nejroztržitější.
„Hřeje mě u srdce, když se dívám, jak teď Gábina závodí,“ povídá šéftrenér Ondřej Rybář.
Soukalová vede pohár o 135 bodů před Marií Dorinovou-Habertovou a o 143 před Dorotheou Wiererovou. Tři nápadnice trůnu, který uvolnila Darja Domračevová, každá tak jiná.
Zapomnětlivá bohémka z Čech.
Seriózní francouzská matka.
Temperamentní Italka.
Na trati si nic nedarují. Mimo ni jsou kamarádky. Hovoří o sobě jen pěkně.
Pojďme si tedy představit dvě ženy, které ještě stojí mezi velkým glóbem a Gabrielou Soukalovou.
Poslouchá Chopina i Debussyho
O té starší, 29leté Dorinové-Habertové, bychom mohli říci: tichá síla.
Manželka bývalého biatlonisty Louise Haberta přivedla v září 2014 na svět dceru Adele, ale loni v lednu už zase závodila a v březnu slavila dva tituly mistryně světa v Kontiolahti.
„Nenápadná, koncentrovaná, nezabývá se prkotinami. Stejně jako některým jiným sportovkyním jí mateřství prospělo,“ soudí Rybář. Potom se zasměje: „Ale my to momentálně našim závodnicím ještě nedoporučujeme. Nebylo by to nejlepší načasování.“
Marie Dorinová-Habertová ve stíhacím závodu v Presque Isle.
Na rozdíl od kolegyň Dorinová-Habertová cestu do Ameriky vítala. „Ráda poznávám jinou kulturu i přírodu,“ říká. „V lednu jsme pořád závodili mezi davy lidí. Tady si pročistíme hlavu.“
Potřebovala to. Předtím při pohárovém kole v Anterselvě tápala. „Dostala jsem sama sebe pod příliš velký tlak a dělala chyby. Musím se uvolnit.“
Motto si vypůjčila od Ludvíka XIV. „Netrpělivost vítězů je vždy začátkem jejich porážky.“
Má univerzitní diplom v oboru Ekologie a životní prostředí. Miluje rodinu, sport pod otevřeným nebem (kolo, hory, windsurfing), vůni lesa, ovoce, čokoládu, sýr Le Comté, lidi s úsměvem na rtech, všechna roční období, hudbu („Ale ne moc hlasitou.“), skladby Chopina i Debussyho, kytaru, saxofon. „Nebo si číst knížku a přikusovat k tomu jablko.“
Nemá ráda drby, nerada stojí v dešti a – nerada řídí auto.
Soukalová na ni nedá dopustit. Loni o Francouzce řekla, že je „andělem, který sestoupil na zem“.
Doro, temperamentní showman
A teď změna scény. Vstupuje na ni šestadvacetiletá Dorothea neboli Doro či Dorotka Wiererová. Ač je z nich nejmenší (160 centimetrů), nepřehlédnete ji.
„Doro je temperamentní showmanka,“ líčí Rybář. „Kam přijde, je středem pozornosti, poutá ji na sebe už pozdravem. A ani se střelbou se nepáře.“
Dorothea Wiererová slavící a opouštějící střelnici
Sama Italka tvrdí: „Střelba je jen o hlavě. Nejlepší je, když o ní nepřemýšlím.“ Ležka za 17 vteřin? Prosím, tady je. Jen občas je víc zbrklá než rychlá.
Má uhrančivé oči i úsměv, nosí křiklavě oranžové brýle nebo si nalepí srdíčka na clonu u malorážky. Nerada je sama. „Myslet na sport 24 hodin, explodovala by mi hlava,“ říká.
Zbožňuje čokoládu (jako Dorinová) a nakupování (jako Soukalová). „V tom bych vyhrála všechny závody.“
Nabídku Playboye na hanbaté fotky kdysi odmítla. Od loňska je vdaná. Poté, co řekla „Ano“ dlouholetému příteli Stefanovi Corradinimu, střílela ve svatebních šatech z malorážky.
„Dorotka je fajn a crazy,“ ujistí Soukalová.
Vyhrávat ve Světovém poháru začala Wiererová z velké trojky nejpozději, teprve v prosinci 2015. Zato vlastní pět juniorských titulů mistryně světa, což zbylé dvě ani náhodou.
Dorinová byla od 5. prosince jedinou ženou, která Soukalové uzmula žluté číslo první dámy. To bylo v Pokljuce. Fotila se potom s Martinem Fourcadem: Teď ho máme oba.
„Ale to číslo se nadlouho nepůjčuje,“ reagoval kouč Jiří Holubec.
O 25 hodin později si jej Gabriela Soukalová vzala zpět.
V sobotu Češka slavila ve štafetě, Wiererová vytáhla tu italskou z 10. na 5. místo a Dorinová seděla 13 hodin v letadle. „Chtěla jsem odletět dřív. Po návratu ze zámoří mívám problémy se spánkem. A spánek a energii teď budu potřebovat.“
Velké finále biatlonové sezony už brzy začne.
Před rokem v Chanty Mansijsku. Čtyři Češky pozdvihly malý glóbus za štafetu žen. Letos v březnu může Gabriela Soukalová na stejném místě uchopit ten velký a nejcennější. Navíc útočí na tři malé glóby, vede klasifikaci sprintu, stíhacího závodu i hromadného závodu. A ani malý glóbus za štafetu žen není stále ztracen.
