Znovu ve Světovém poháru. Jak si připadáte?
Je to super. Nečekala jsem, že to bude letos až takhle rychlé. A je to skoro po pěti letech. Mazec.
Už první oficiální trénink vás v Hochfilzenu nabil energií?
Jo, viděla jsem tady ty kočky, co jsou nejlepší ve světáku, pěkná podívaná. Když to takhle vidíte na živo po tak dlouhé době, je to až neuvěřitelné. Střelnice se mi docela líbí a tratě jsou furt stejné. Jen mi to dnes moc nejelo, bylo to tupé. Takže mi ten kopec za střelnicí dal docela zabrat.
Soutěž o cenyTipujte nejlepší biatlonové střelce  Kdo v české reprezentaci nejlépe střílí? Hrajte o biatlonové oblečení a části z olympijské kolekce. Tipujte ZDE |
Na stavu číslo 1 jste střílela jen kousek od poslední šampionky Světového poháru Laury Dahlmeierové.
A pozorovala jsem ji, jak střílí. Koukala jsem potom na ni i jak jede. A taky na Herrmannovou. Ty holky jezdí jinou ligu, tak jsem se je snažila napodobit. Herrmannová má hezký styl.
Udržela jste se jí?
(směje se) Jo, tady těch pět metrů na střelnici.
V pátek vás čeká sprint. Co v něm od sebe čekáte?
Pojedu ho tak, aby se mi jelo hezky a užila bych si to. Chci postoupit do stíhačky.
Ještě si vzpomenete na váš dosud poslední závod ve Světovém poháru?To ani nevím, to je už dlouho. Ne, fakt nevím.
Anterselva 2013.
Někde jsem to četla, ale pořádně si ji nevybavuju. Asi to tam pro mě bylo nezáživné.
Zato na památnou štafetu v Ruhpoldingu 2013 jste určitě nezapomněla. Tehdy jste na posledním úseku porazila i slavnou Němku Henkelovou a finišovala na tehdy senzačním třetím místě.
Jo, to mám furt v hlavě, ten závod mi tam občas běží. A také povedená Evropa v bulharském Bansku mi tam probleskává.
Jakou radu jste nyní před návratem do Světového poháru dostala od šéftrenéra Rybáře?
Ať nad tím moc nepřemýšlím a dělám, co mám. Klasika.
Jste velkou kamarádkou Gabriely Koukalové. Nepřipadá vám to zvláštní, že vy se nyní po tak dlouhé době vracíte právě ve chvíli, kdy ona národní tým opustila?
Do poslední chvíle jsem věřila, že se tu s ní uvidím. Nejdřív mi řekli, že jedu sem a pak jsem se dozvěděla, že se tu s ní nepotkám. Bylo super přijet na svěťák, ale zároveň se mi stýskalo.
Její zdravotní stav se nelepší. Jak jste před týdnem pronesla: Sport je někdy sviňa.
To je přesně ono. Bohužel to tak je. Člověk si nevybere, tělo si řekne a jakmile dá stopku, tak je konec.
Při možné absenci Koukalové v Koreji se změní i boj o místo v olympijské štafetě. A na tu jste před sezonou pomýšlela, že?
Jo, je to pořád otevřené, trenéři hledají čtyřku do štafety. Gabča tam byla zásadní opora. A můj sen samozřejmě trvá. Jinak bych tu nebyla. Kdyby nebylo něco, co by mě hnalo, tak tu nejsem.
Jak na váš návrat do poháru reagovali vaši nejbližší?
Ti jsou z toho vyřízení. Máma je úplně šťastná. Naši byli ještě před dvěma lety nešťastní, nebylo to se mnou vůbec pozitivní, jen jsem doma seděla a poslouchala je a říkala si: No nic, mám jasně dané, za čím jdu. Byla jsem tehdy smutná, ale když teď vidím, jak je máma spokojená, že se mi zase daří, tak jsem šťastná i za ní, protože to doma nemá jednoduché. Jsem ráda, že ji mohu udělat alespoň takovou radost.
