Třiatřicetiletý Dostál, rodák z Letohradu, kde prošel i rukama současného trenéra Kateřiny Holubcové Vlastimila Jakeše, je ostříleným harcovníkem. I když úspěchy, s výjimkou stříbra ze závodu hlídek na MS 1995, se mu dlouho vyhýbaly.
Zlom nastal až v sezoně 2000/2001, kdy se podepsal pod tehdejší medailová umístění české štafety a nahlédl při SP Lake Placid do první desítky. Následující zimu se po dvou neúspěšných pokusech (Lillehammer, Nagano) konečně probojoval na olympijské hry.
A v Salt Lake City to byl právě on, kdo se nejvíce zasloužil o vynikající pátou příčku české štafety. Uplynulou zimu pak překvapil na mistrovství světa skvělým pátým místem v závodě s hromadným startem a dosáhl i svého nejlepšího výsledku v konečném pořadí SP (38.).
Vývoj Dostálovy výkonnosti lze přirovnat k oblíbenému rčení 'zraje jako víno'. "Roman na sobě poctivě pracuje, zlepšuje se sice po malých krůčcích, ale neustále," řekl na jeho adresu reprezentační kouč Milan Janoušek.
Dostálova forma graduje vždy na samém sklonku sezony, tedy v březnu. Světový šampionát se však v této sezoně uskuteční již v první polovině února. "V hrubé přípravě jsem se více zaměřil na závodní rychlost. To je oproti letem minulým rozdíl," vysvětlil.
Věří, že uspěje při mistrovství světa v Oberhofu i ve Světovém poháru. "Na světovém šampionátu chci opět nahlédnout do první desítky a v poháru, doufám, změním trojku na začátku konečného umístění v menší číslo," vyslovil své plány.
Úspěchy loňské zimy jej motivovaly dlouhodobě. "Pokud mi bude sloužit zdraví, chci ve stopě vydržet až do olympijských her v Turíně. V biatlonu není věk rozhodující," tvrdil. A v jeho případě to platí dvojnásob. A co potom? "Budu si užívat pohody v
rodinném domě, který jsme si postavili s přítelkyní," těšil se.
