Příště, to je dnes v 18 hodin v Praze s USK.
S Nymburkem jste prohráli o 48 bodů. Je pro psychiku lepší tak výrazná porážka, nebo těsná prohra?
Ani jedno. Když je to jen o pár bodů, tak to zamrzí. Pokud je to velký rozdíl, tak se člověk zase cítí blbě, proč prohrál tak moc, jestli to nemohlo být lepší.
Když se ještě vrátíme k utkání s Nymburkem, tak poslední čtvrtinu jste ztratili 11:27. Přitom hosté postavili hráče z lavičky.
Lavička Nymburka byla čerstvější než naše, protože my jsme celý zápas točili snad osm hráčů, a to se promítlo. Ve druhém poločase na nás už byla trochu znát únava, ale přesto jsme měli více zabojovat.
Jaká je zatím spolupráce s novými americkými posilami, Brynatem Dillonem a Marcusem Arnoldem?
Kluci jsou to perfektní, partu máme dobrou. Pořád se však sehráváme. V přípravě jsme žádný zápas neodehráli kompletní a možná i to se do našich výkonů promítá. Stále však máme hodně zraněných hráčů.
Čtyři porážky na úvod vás neděsí?
Musíme to co nejdříve zlomit. Třeba už v pátek v Praze s USK. To je sice těžký soupeř, těžko se v jeho hale vyhrává, ale my už nemůžeme na nic čekat.
Navíc vás v dalším kole čeká Liberec a pak derby v Novém Jičíně.
To také nebude nic příjemného, ale nemůžeme se vymlouvat na los. Chytli jsme na začátku těžké soupeře, ale stejně bychom s nimi museli hrát.
