Být fanouškem Washingtonu člověku opravdu působí radost ... Ale jen když je na hřišti základní sestava. Včerejší rozjezd 22:9, nebo smršť po poločase z 67:54 na 86:57 zakončené přihrávkou Walla mezi nohama na smeč Porterovi ... a time Oklahomy ... a pak pokračování za další minutu na 91:57 ... Bohužel střídačka Washingtonu dokázala prohrát i se střídačkou Oklahomy 30:60.
A už nemám žádnou potřebu vyzývat, aby nechali Satyho rozehrávat. Stačil mi závěr první čtvrtiny. 30 vteřin do konce, Saty bere míč, dribluje za půlkou a čeká, až se přiblíží konec limitu na střelbu a soupeř už nebude mít čas na protiútok, já už se těším, jak předvede nějakou samostatnou parádní akci, 5 vteřin do limitu střelby, Saty se rozbíhá, dribluje, zadribluje mezi dva protihráče, najednou nemá kam pokračovat, komu přihrát, zastavuje, chytá míč, vteřinu před limitem nahrává zpátky Burkemu do zoufalé pozice dva metry za trojkou, tomu nezbývá nic jiného než vystřelit, airball, klakson, Washington nestihl limit na střelbu, míč má Oklahoma, naštěstí za 6 vteřin nestihne dát koš. Takže už chápu Brookse, že nenechá Tomáše rozehrávat.
