Velká česká basketbalová sláva. O slzách, vodce i vzkazu pro nevěřící

  • 129
Šanghaj (Od našeho zpravodaje) - Jsou situace, kdy vás emoce pohltí naplno. I jindy klidného kapitána basketbalové reprezentace Pavla Pumprlu. „Ještě třicet vteřin před koncem jsem na hřišti řval na Jardu Bohačíka: Jardo, ty vole, to už je dobrý, ne? Tohle ani nemohl být náš cíl, to byl sen.“ Je z něj sen splněný, Češi na mistrovství světa postupují ze skupiny. A radost tomu odpovídala.

Zrovna zmíněný Bohačík, s 15 body zase tak platný, mixzónou doslova proskákal rychlostí stíhacího letounu. Tolik štěstí a energie muselo ven! Vždyť také on do poslední chvíle zápasu dumal, zda se tohle skutečně děje. Pumrplovi ještě na palubovce odpovídal: „Já ti nevím, není půl minuty pořád moc?“

Nebylo, Češi si koncovku pohlídali. Turecko porazili 91:76 – moc větších výsledkových překvapení šampionát v Číně vskutku nezažil.

„Já nevím, jestli mám křičet, nebo brečet. Nebo obojí... Zatím se to ve mně mele. A hlavně chci začít věřit, protože mi to trvalo dlouho,“ radoval se Pumprla.

MS basketbalistů v Číně

Zpravodajství, komentáře, program a výsledky, reportáže od našeho zpravodaje

Mimochodem, zrovna on přispěl na své poměry hodně netradiční záležitostí. „I když to by se nemělo prozrazovat, tak když jsme naběhli na hřiště, i já, Pavel Pumprla, jsem najednou mluvil sprostě,“ usmíval se. „Věděl jsem, že tohle je ta pravá hecovačka, o level výš, než na jakou u mě jsou kluci zvyklí. Budu si sám pro sebe myslet, že to byl rozhodující počin.“

Češi hrají na mistrovství světa poprvé v dějinách samostatné země, poslední československá účast je z roku 1982. Jejich radosti a dojetí se nelze divit.

„Tahle výhra pro nás znamená celý svět,“ pronesl Blake Schilb. „Pro český basketbal a tenhle tým, který dře jako málokterý. Byli jsme outsideři, vždyť prognózy, co jsem viděl před začátkem skupiny, nám dávaly šanci na postup dvě procenta... Pro každého, kdo o nás pochyboval, je tohle vítězství. Můžou nám políbit místa, kam slunce nikdy nezasvítí,“ dodal rozverně.

Basketbalová reprezentace překonala očekávání prakticky všech. Vypovídající byl třeba pohled do očí kouče Ronena Ginzburga – ještě na tiskové konferenci se mu leskly.

Česko - Turecko 91:76

Postup do osmifinále na MS, servis iDNES.cz

„Řekl jsem hráčům, že jsem málem brečel. A to mi se nestává často, a už vůbec ne z basketbalu,“ pronesl. „Cítím se nádherně, protože jsme dokázali něco opravdu velkého, a budeme si to opravdu dlouho pamatovat. Myslím, že lidi v Česku si tenhle týden zapamatovali taky. Hráli jsme proti sakra silným soupeřům, ale my zase máme obrovské srdce.“

Další práce začíná okamžitě, Ginzburgovi a jeho trenérskému štábu hned ve čtvrtek večer čínského času. Však od rozhovorů s novináři spěchal sledovat duel Řecka s Novým Zélandem, který určí druhého českého soupeře v nadstavbové skupině; jistý je zatím jen sobotní mač s Brazílií.

Ale povinnosti musely aspoň na pár minut počkat. Tohle si přece zasloužilo vychutnat!

„Požádali mě, ať jdu na jeden drink do Českého domu, hráči si můžou dát taky. Víme, že je to historický večer,“ líčil kouč.

Většina basketbalistů logicky vyhlížela plzeňské pivo, které točí v šanghajské restauraci Bohemia, provizorní základně pro fanoušky i příbuzné a kamarády hráčů.

Trenérovy preference jsou v tomto směru jiné.

„Dám si vodku. Nebo možná vodku do piva,“ mrknul.

Sestřih ze zápasu Česko - Turecko:


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž