„V domácím prostředí jsme mohly hrát trochu líp, nicméně taková prohra s Američankami není ničím neobvyklým. Bohužel se nám vůbec nedařila střelba, nedaly jsme jedinou trojku, ale na druhou stranu jsem ráda, že v závěru poměrně vydařené přípravy takový zápas přišel. Doufám, že jsme si jím podobné příděly vybraly a na šampionátu už to bude jiné,“ pravila kapitánka týmu Eva Vítečková poté, co Američanky, mistryně světa, v pražské Tipsport Aréně zvítězily 76:41.
„Proto co nejrychleji zapomeňme a soustřeďme se na to, co bude, v Turecku začneme od nuly,“ dodala nejzkušenější reprezentantka.
„I když jsou Američanky o třídu výš než my, vím, že s nimi můžeme odehrát mnohem vyrovnanější zápas,“ soudila Kateřina Elhotová, další z „pamětnic“ světového stříbra z Česka 2010.
„Jenže dneska se to nepovedlo, zápas nám úplně nesedl, třeba jsme neproměnily spoustu trojkových pokusů, které Evža Vítečková jinak běžně proměňuje. Do kolen nás prohra ale nesrazila, zkrátka jsme neměly den, navíc si Péťa Kulichová poranila kotník. Ať se rychle zotaví,“ přála si.
Nominace na MSRozehrávačky: Kateřina Bartoňová (Piešťanské Čajky/SR), Kateřina Sedláková (Valosun Brno). * Kulichová se v přípravě proti USA zranila. Vypadne-li z nominace, patrně ji nahradí pivotka Klára Pochobradská (Hradec Kr.) |
Také Elhotová se hned obrátila ke světovému šampionátu v Turecku. „Nemůžu říct, že se těším, spíš jsem plná očekávání a zvědavosti. Chceme hrát dobrý basket a věřím, že se nám to podaří,“ říkala do již ztichlé Tipsport Arény, v níž předtím bouřilo téměř pět tisíc diváků.
Hrát dobrý basket - to by znamenalo postoupit ze základní skupiny, v níž se český tým postupně utká s družstvy Brazílie (sobota), Japonska (neděle) a Španělska (úterý), přičemž do další, vyřazovací fáze mistrovství postupují první tři celky.
„Se Španělkami jsme v minulosti neměly dobré výsledky, ale bát se nemusíme nikoho. Nedávno jsme porazily Kanadu, takže věřím, že podobně můžeme hrát i s Brazílií nebo Japonskem. Jen k tomu musíme přistoupit zodpovědně,“ přemítala Elhotová.
Také ona dobře ví, že český tým se oproti „stříbrnému“ roku 2010 notně obměnil, tudíž hovořit o medailové obhajobě je poněkud nadnesené.
„Některé zkušené osobnosti v čele s Hanou Horákovou odešly, ale doufám, že je dokážeme nahradit mládím, dravostí a rychlostí. A hlavně nesmíme lacino ztrácet míče, to je naše největší bolístka.“
