„Potřebuju teď hlavně co nejvíc hrát a získat zase herní praxi, abych byl platný pro tým a sám se zase mohl basketem bavit,“ přeje si Kaša.
Kde všude jste byl po odchodu z Děčína v roce 2015?
Byl jsem v Jindřichově Hradci, v Nitře, v několika německých klubech, naposledy ve čtvrté lize. Ale nebylo to to pravé, proto jsem rád využil nabídku, kterou mi poskytl pan Hrubý (šéf Ústí). Udělal jsem si takový cestovatelský výlet s basketbalem, ale teď jsem se vrátil a chtěl bych zase začít pořádně hrát.
V Německu jste nehrál?
Nedostával jsem tam šanci, plácal jsem se po různých týmech, bylo to pro mě špatné období. NBL jsem hrál naposledy v Jindřichově Hradci, od té doby jsem pendloval po světě. Nebylo to ani moc o živení se basketem, chodil jsem různě po klubech na zkoušku, nikde to ale na déle nevyšlo. Vždy tam byl nějaký problém. Jednou mi řekli, že nepotřebují střílejícího pivota - trojkaře, podruhé, že jim nevyhovuju do koncepce. A tak dále.
Neměl jste chuť s basketbalem praštit?
Měl jsem chuť s tím praštit, ale pak jsem o tom popřemýšlel, pobavil jsem se o tom doma s rodiči. Dělám basket od svých osmi let a ten sport mám natolik rád, že s tím prostě jen tak praštit nemůžu. Takže jsem rád, že přišla nabídka Ústí. Beru to jako restart kariéry, pořád mám ještě věk, kdy můžu hrát. Jsem tu zatím na zkoušku, pak se uvidí.
Jaký jste v Ústí našel tým?
Kluky znám, hráli jsme spolu v mládežnických kategoriích, kromě Američanů jsem už byl s většinou zdejších hráčů v nějakém kontaktu. Je to tu trochu jiné než třeba v Děčíně, kde máte v rámci klubových povinností víc aktivit. Ale tady se zase můžu soustředit jen na basket.
Jaký cíl máte pro zbytek letošní sezony s Ústím?
Určitě by bylo teď nejlepší jít do play off ze sedmého místa, což je nejlepší výchozí pozice, jakou lze ve skupině A2 v nadstavbě NBL urvat. A myslím, že to je docela reálné. Ještě to bude těžké, ale věřím, že už to zvládneme.
Vy útočíte na sedmé místo, Děčín na druhé. Co byste říkal na to, kdybyste se potkali v play off?
Bylo by to hodně zajímavé. Už jsem proti nim hrál, když jsem byl v Jindřichově Hradci, ale play off by byla ještě jiná bitva. I když já už to zase tak neberu, je to už více než dva roky, co jsem pryč. Mám tam hezké vzpomínky, mám tam známé, ale už je to pryč.
Jak vzpomínáte na historické stříbro, které jste pomohl Děčínu v roce 2015 vybojovat?
Bylo to určitě to nejlepší, co se tam dalo zažít. Plný zimák, skvělá atmosféra, prostě super. Je skvělé, že kluci to pak ještě dvakrát obhájili, a šanci mají určitě i letos. I když liga je mnohem vyrovnanější a budou to mít o hodně těžší.
