Zrušení atletických rekordů? Iniciátoři přelomového návrhu ubrali

Zrušit atletické rekordy, na nichž ulpívá dopingové podezření, zněl návrh, za který se postavil předseda evropské asociace EAA Svein Arne Hansen. Jenže potlesk příznivců revolučního záměru přehlušily výtky kritiků, kteří poukazovali na slabiny mimořádně citlivého tématu. Proto nyní šéf evropské atletiky přišel s méně radikální verzí.

Vytrvalkyně Paula Radcliffeová patřila k nejhalasnějším kritikům zrušení atletických rekordů. Po úpravě podmínek by o své maratonské maximum nepřišla. | foto: Reuters

Místo původního roku 2005 by se hranice anulování rekordů posunula o 14 let zpět. V roce 1991 se totiž začaly zavádět mimosoutěžní dopingové testy.

„Málo jsme to předtím konzultovali se samotnými atlety. Musíme naslouchat kritice z řad lidí jako Jonathan (Edwards) a Paula (Radcliffeová),“ citoval Hansena web www.insidethegames.biz.

Právě oba britští světoví rekordmani patřili k nejhlasitějším kritikům původního návrhu. Po jeho úpravě už by o svá historická maxima v trojskoku, respektive maratonu nepřišli.

Rekordní Češi

Čeští atleti aktuálně drží čtyři světové a dva evropské rekordy. Světovými rekordmany jsou oštěpaři Jan Železný (výkon z roku 1996) a Barbora Špotáková (2008), Jarmila Kratochvílová (1983) v běhu na 800 metrů a koulařka Helena Fibingerová (1977) v hale. Kratochvílová má navíc halový evropský rekord na čtvrtce (1982) a Roman Šebrle (2001) je evropským rekordmanem v desetiboji.

Komise EAA na jaře stanovila tři hlavní podmínky k tomu, aby mohly být rekordy uznány. Výkony musejí být dosaženy na schválených mezinárodních soutěžích, kde je zajištěna vysoká úroveň rozhodování a technického vybavení.

Dále se atlet musí před dosažením výsledku podrobit určitému množství dopingových kontrol a jeho „rekordní“ vzorek bude uchováván 10 let pro případné opětovné testování.

„Možná budeme muset zavést nová kritéria, například posunutí hranice z roku 2005 na 1991. To bude jedním z mých návrhů. Snad ho přednesu už během listopadového kongresu IAAF,“ řekl Hansen.

Původně chtěl návrh představit už během nadcházejícího kongresu před světovým šampionátem v Londýně. Plány na změny rekordních tabulek musejí kromě Mezinárodní atletické federace schválit také všechny kontinentální federace a zámořští členové byli proti.

Evropská asociace se rozhodla přezkoumat hodnověrnost atletických rekordů letos v lednu. Podezření padá především na výkony sportovců z tehdejšího východního bloku z 80. let minulého století.

Některé ženské výkony z té doby jsou stále platnými světovými rekordy, mezi nimi i čas Jarmily Kratochvílové 1:53,28 na 800 metrů z roku 1983 či Marity Kochové z NDR 47,60 na 400 m z roku 1985.