„Mám malou skupinku běžců, kteří se se mnou jdou jednou týdně proběhnout v pražské Stromovce a kterým předávám své zkušenosti z běhání,“ popisuje dnes už bývalá maratonkyně, která svůj odchod z profesionální scény oznámila před několika dny, „není jich moc. ale chápu, že jít ráno v šest běhat a pak do zaměstnání není jednoduché. Je to ale velmi příjemné.“
Co váš osobní trénink od chvíle, kdy jste oznámila konec kariéry?
Snažím se trénovat stále, i když trochu jinak, než kdybych před sebou měla to, co jsme plánovali. Pravdou ale je, že první dva týdny poté, co jsme se rozhodli, že pokračovat nebudeme, jsem nedělala prakticky nic. To už je ale pár týdnů.
Oznámení je staré dva týdny. Co bylo poslední kapkou k tomu, abyste se plánů na pokračování a případný start na šesté olympiádě vzdala? Zdraví?
S ním jsem to také neměla jednoduché, ale tentokrát se k tomu přidaly bohužel i jiné věci.
OBRAZEM: Triumfy, modlitby i zlámané překážky. To nejlepší z halového ME atletů |
Jaké?
Na konci podzimu jsem se připravovala na maraton ve Valencii, měla jsem tam zaběhnout čas pod dvě hodiny a třicet minut. Bylo to důležité vzhledem k další přípravě na případnou kvalifikaci do Paříže. Byly vyjednány nějaké podmínky pro účast v závodě, ty se ale na poslední chvíli výrazně změnily. Pokud bychom je chtěli zachovat, museli bychom se výrazně finančně podílet, což by nás pak hodně omezilo v plánované vysokohorské přípravě. Najednou se vše nahromadilo tak, že jsem řekla dost a že raději kariéru ukončím.
Jak těžké bylo rozhodnutí i vzhledem k vaší budoucnosti?
Těžké, ale naštěstí v tu chvíli přišel s nabídkou Marek Pazderský (šéf eD system Silvini teamu, který se specializuje na dálkové běhy na lyžích - pozn. red.) na to, abych odjela celý seriál Ski Classics. Na Olympu už jsem skončila, on mi i vzhledem k našim plánům umožnil skvělé soustředění na Mallorce, za což mu strašně děkuji. Vypadalo to velmi nadějně.
FaktaEva Vrabcová Nývltová ● Rodačka z Trutnova, která v první části kariéry byla dlouhá léta špičkovou běžkyní na lyžích. ● Největší úspěch zažila na zimní olympiádě v Soči 2014, ve své kariéře už třetí, kde si doběhla pro 5. místo. ● O dva roky později startovala v maratonském závodě na letní olympiádě v Rio de Janeiru. ● Největším maratonským úspěchem byla bronzová medaile, kterou získala na mistrovství |
Avšak na lyžích jste nezávodila. Proč?
Protože mě v tréninku zastavila mononukleóza. Musela jsem vysadit a pokud bych chtěla závodit, bylo by to prakticky bez tréninku, což jsme nechtěli.
Nyní jste zpátky u atletiky. Jak k tomu došlo?
V době, kdy jsme po odchodu z Olympu zvažovali, co dál, přišla nabídka Carla Capalba, které si moc vážím. A k tomu se přidala práce pro RunCzech Racing Team.
Z úspěšné závodnice úspěšná trenérka?
Ne tak docela. Já se sice o závodníky starám, ale spíše z manažerské pozice. Mým úkolem je zajistit vše, co potřebují k tomu, aby mohli podávat co nejlepší výkony. Oblečením a vybavením počínaje a penězi konče.
Vaše závodní premiéra v této pozici?
Máme za sebou Neapolský půlmaraton, chystáme se na Pražský maraton a další závody, bude toho dost.
A již zmíněné trénování?
Tomu se zatím věnuje hlavně manžel Martin, který připravuje tréninkové plány běžcům připravujícím se na Pražský maraton. Já mám zatím tu Stromovku, v budoucnu nevylučuji, že jednou z cest by mohlo být trénování třeba formou sestavování tréninkových plánů.
Vrabcová Nývltová ukončila ve 37 letech běžeckou kariéru, začala trénovat |
Takže využijete letité zkušenosti z vrcholového sportu?
Přesně tak, navíc vzhledem k tomu, co mám v kariéře za sebou, chápu důležitost péče o zdraví a tělo. Baví mě masáže, mám hodně zkušeností s tejpováním, takže i tam by se dalo jít.
Vlastnímu závodění je definitivní konec?
Určitě ne, závodit chci. Zaběhla jsem si Kbelskou desítku, i když jen za plánovaných pětačtyřicet minut. Mám nabídku ještě i na lyže, ale chceme se zároveň věnovat Adélce a jejímu sportování, se kterým začíná.
První část sportovního života jste věnovala lyžím a došla až k pátému místu na olympiádě v Soči. Druhá část byla atletická s maratonským bronzem v Berlíně. Co si ceníte víc?
V lyžařské kariéře zmíněnou olympiádu v Soči, účast na Tour de Ski nebo mistrovství světa ve Falunu, ale opravdu nejraději vzpomínám na atletickou část. Ať je to debut na Pražském maratonu, půlmaratonu, maraton v New Yorku, nebo český rekord na mistrovství Evropy. Těch zážitků bych z atletiky mohla jmenovat spoustu a většina z nich byla právě díky RunCzechu.
