Odjela z Izraele, kde nechala manžela a pozici velvyslancovy ženy. Vrátila se do Prahy, aby se postarala o nemocnou maminku. Z Veroniky Žilkové je pečovatelka na plný úvazek. Ale pozor, kdybyste si s ní o tom chtěli povídat, tak opatrně.
Bylo to dlouhé a těžké rozhodování, jestli v době pandemie zůstat s manželem v Izraeli, nebo odjet do Česka starat se o nemocnou maminku? To nebylo velké rozhodování. Z ministerstva zahraničí přišlo na ambasádu oznámení o možnosti dobrovolné evakuace rodinných příslušníků. Nejdřív jsem si řekla, že neodjedu. Jenže pak jsem slyšela, jaká jsou u nás opatření u seniorů. Že se nesmějí stýkat navzájem, přijímat návštěvy, že jsou v naprosté izolaci. Ve zprávách zaznělo, jak v Německu uvažují o tom, že senioři budou v karanténě až rok. Maminka žila v garsonce v domově s pečovatelskou službou. Věděla jsem, že je zavřená, nemůže vycházet z pokoje a jídlo jí dávají za dveře. Představila jsem si, že by tam takhle mohla být i rok.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
