Příjmení mi nevadí. Alespoň si mě každý zapamatuje, míní Grossová

  • 227
Natálii Grossovou (15) mnozí vnímají jako protekční dítě, které se na prkna divadel dostalo díky konexím rodičů. Kdo však slyšel mladší dceru expremiéra Stanislava Grosse zpívat, pochopí, jak klamné jsou podobné rychlé soudy. Nyní exceluje v muzikálu Ples upíru, za který má nominaci na Cenu Thálie.

Stále vás vozí na všechny zkoušky a představení máma? Přišlo mi, že vám dělá řidiče, manažera i ochranku. Když je vám teď čerstvě patnáct, změní se to?
Maminka je moje všechno. Moc se to tedy zatím nemění, vozí mě do divadla, dělá pro mě první poslední. Jsou to hodiny a hodiny, které mně, ale i starší ségře Denise (ta je o pět let starší - pozn. red.) takhle věnovala. Samozřejmě že se chci později naučit třeba řídit a v osmnácti jezdit sama a možná i vlastním autem. Ostatně Denisa má nyní auto a vozí mě občas i ona.

Fotogalerie

Jak při tom všem nasazení stíháte školu?
Odešla jsem z jazykového gymnázia a nyní studuji na pražské konzervatoři. Na gymplu jsem měla jako hlavní angličtinu, ale měla jsem i španělštinu a francouzštinu. Problém ale byl s matematikou, která mě vůbec nebaví. (Do rozhovoru vstupuje maminka Šárka Grossová: Natálka je dyskalkulik, to je taková specifická porucha počítání, takže tímto děkujeme všem úžasným pánům a paním, kteří uzákonili matematiku, a to i na jazykových školách...).

Jak vás přijali noví spolužáci na konzervatoři?
Rozhodně nemůžu říct, že by v předešlé škole byl špatný kolektiv, ale tohle je nejlepší parta, v jaké jsem kdy byla. Možná je to i tím, že máme stejné zájmy, podobné sny a cíle. Trochu jsem se bála, ale jsou tam samý super fajn lidi.

Nepřekáží vám někdy vaše příjmení? Nestává se, že si lidé myslí, že jste protekční děcko? 
Já to takhle vůbec nevnímám. Na druhou stranu si mě kvůli příjmení zase každý zapamatuje. A doufám, že v budoucnu nejenom kvůli němu.

Celý velký rozhovor najdete v novém vydání týdeníku Téma.