Dlouhověkost? Udržuje mě práce a nejsem přešlechtěná, míní Jiřina Bohdalová

  • 27
Herečka Jiřina Bohdalová (90) je pořád v jednom kole. I když po třetím očkování proti covidu měla menší komplikace, už je v plné síle. Před pár dny se stala hlavní kmotřenkou knihy Deset klobouků Jana Přeučila, která je věnovaná nadcházejícímu životnímu jubileu jejího kolegy.

Jaká první vzpomínka vás pojí s Janem Přeučilem?
No to snad bude ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku, poněvadž tam jsme spolu hráli. To byl ještě krásnej kluk. Jako dneska je to taky pěknej mužskej. Pak už jsme se vídali pořád. Takže mi tím pádem nepřijde, že jsem ho viděla postupně, on mi nezestárnul. To je ono.

V kavárně Českého rozhlasu jste pokřtila knihu Deset klobouků Jana Přeučila. Co vás v ní zaujalo?
Bohužel jsem nečekala, že tam bude nahej! To jsem nečekala, protože si myslím, že zrovna Honza Přeučil je, nebo jsem si ho tak představovala, spíš stydlín. To mě na tom překvapilo. Pak mě na té fotce překvapilo, že má ruce, jako by měl prsa. (smích) A to mě rozesmálo.

V České televizi moderujete u diváků oblíbený pořad Hobby naší doby. Vždy na závěr tam i vaříte. Ale jsou nějaká jídla, která vskutku nemusíte?
No takový… Já bych v životě nesnědla nějaké brouky. No to ne! To bych, jak se říká lidově, hodila šavli. To nemůžu. Jinak si nevybírám, ale brouky ne. I kdyby byli upražený, já nevím jak.

Jan Přeučil na snímku z knihy Deset klobouků Jana Přeučila

Co exotického jste ochutnávala? Červy jste zkusila, když ne brouky?
To je totéž! Červi a brouci ne. Ale jedla jsem krokodýla, to mi nevadilo. Nebo klokana taky. To všechno jsem jedla. Jenom ne brouky a nějaké… fuj! Dejte pokoj!

Myslíte si, že pracovní zápřah je klíčem k dlouhověkosti a k tomu být fit?
To kdyby bylo potvrzený, tak není pracovitějšího národa. (smích) Kdyby se to řeklo. Nevím, to opravdu nevím. Já si myslím, že to mám po rodičích. Nejsem přešlechtěná, to je taky důležitý. A pořád dělám. Myslím, že udržuje práce, která vás baví. A mě to pořád baví. Jsem ráda mezi lidma, když takhle někde můžu a lidi se smějou, tak to je, jako když jsem zpocená a přijdu pod sprchu. To je nádherný!

Říkáte, že práce je to hlavní. Máte před sebou nějaké natáčení?
Pořád mám co dělat. Teď mám před sebou televizního silvestra. Pak mám zase ten svůj pořad, který mě absolutně naplňuje. Mám ráda kutily, ráda se něco učím.

Jan Přeučil a Jiřina Bohdalová (Praha, 2. listopadu 2021)

Na tiskovce s Českou televizí k vánočnímu schématu jste říkala, že jste se nechala inspirovat Silvestry Vladimíra Menšíka. Bude to v tom duchu?
Ne ani tak inspirovat, jako vzpomněla jsem si na něj a říkala jsem si, že je škoda, že každej silvestr je vždycky něco takovýho, že seděj u stolu a říkají si vtipy. To je blbý! No blbý... vidíte to, jak si nevidím do pusy? Jinak bych řekla, že to není vono, jo? 

Ale tak mě napadlo, že by to mohl bejt takovej Menšíkův silvestr. Protože to je tak zajímavý se na ně koukat, vidět tam někoho a říct si: Je, ten zestárnul! Tenhle už tady není! Tak to vám připravíme letos, abyste příští roky zase mohli říct: Ježiš, ten zestárnul! Ten tady není! (smích)

Blíží se Vánoce. Těšíte se na ně? Máte ráda vánoční pohodu u televize?
To mám ráda. Koukám na všechno, z kuchyně pochopitelně. Smažím, vařím, to je nádhera.

A stále si držíte to, že vaříte štědrovečerní večeři?
Na to mi nesmí nikdo šáhnout!

Stalo se, že vám ji někdo zkazil?
Neměl nikdy příležitost. Nikoho nepustím.

,