Eva Čerešňáková

Eva Čerešňáková | foto: Petra Odrazilová

Modeling jsem přenechala mladším, říká Eva Čerešňáková

  • 7
Často jako moderátorka vystupuje před lidmi, mluví pěti jazyky a je upovídaná. Přesto na sebe Eva Čerešňáková (33) prozradila, že ve skutečnosti je introvert. To je také jedním z důvodů, proč dala přednost moderování před modelingem.

Modelingu se česká vicemiss roku 2007 už dávno nevěnuje, a to i přesto, že postavu na to stále má. 

„Modeling jsem přenechala mladším. Navíc, abych byla upřímná, nikdy mě nenaplňoval. Byla to skvělá zkušenost, ale asi i proto, že jsem poměrně ukecaná, mě moderování baví víc,“ řekla Čerešňáková.

Moderovat začala před více než deseti lety, Kromě využití znalostí několika jazyků ji baví, že se dostane i k zajímavým mezinárodním projektům. Moderování ale není její jedinou současnou aktivitou.

„Jsem hyperaktivní. Vím, že se říká, že je dobré se věnovat jen jedné věci a tu dělat pořádně, ale to prostě neumím. Taky ale neumím dělat věci napůl, takže vše, co dělám, se snažím dělat naplno. Na dvě stě procent. A o to se snažím jak při práci tiskové mluvčí v české bance, tak při moderování nejrůznějších akcí, stejně tak při sportování nebo dalších projektech, na kterých spolupracuji,“ říká.

Eva Čerešňáková přiznala, že se k modelingu přece jen občas vrátí. Výjimečně v roli modelky, ale hlavně díky spolupráci se soutěží Pure Model, která hledá nové modelingové naděje.

Kromě toho se dlouhodobě věnuje i charitativním aktivitám. Bezplatně daruje krve a také podporuje i vzdělání a výživu dětí v Bangladéši. V roce 2016 tam byla otevřít základní školu v Katabari, na jejíž stavbu vybrala peníze v rámci benefičních večerů 4U2. 

„Je to jedna z nejchudších zemí světa. Ti lidé nemají téměř nic. Ale tu radost, kterou prožívají, ta pozitivní energie ve vzduchu, to je něco neskutečně krásného,“ vzpomíná Čerešňáková na svoji již druhou cestu do Bangladéše. Tu první podnikla už před deseti lety. „Zrovna nedávno mi poslali další fotky a je to úžasný pocit vědět, že každý rok umožníte více jako stovce dětí naučit se číst, psát, počítat a dáte jim tak úplně jiné šance na život.“

Škola, kterou v roce 2016 otevřela v Bangladéši Eva Čerešňáková.

Vzpomínky na stavbu první školy ale již zastiňují plány na druhou. Proto se už nyní připravuje na benefiční večer, který bude v příštím roce. Ráda by vybrala peníze na stavbu další školy, tentokrát v bengálském Sainamari. 

„Je to hodně práce, spousta energie, ale nechci od života jen brát, chci i dávat a pomáhat. Zákon dávání a braní by měl být v rovnováze. Jsem vděčná za to, že se v životě mám dobře, a tak zkrátka přemýšlím i nad těmi, kteří pomoc potřebují. Samozřejmě vím, že pomoc je potřeba na mnoha frontách a jeden člověk nikdy nemůže spasit celý svět, ale dobrých myšlenek a skutků není nikdy dost,“ uvedla.

Mohlo by se zdát, že při všech těch aktivitách jí nezbývá na odpočinek vůbec čas, ale ona to popírá. Přiznala, že odpočinek a občas i samotu ke svému životu potřebuje. 

„Mám hodně aktivit, často se pohybuji ve společnosti, ale přesto, že jsem upovídaná, tak málokdo o mně ví, že ve skutečnosti jsem introvert. Jsem extrovertní introvert. Když jsem unavená, potřebuji být sama, abych si dobila baterky. Nechci s nikým mluvit, jdu běhat nebo se projít do přírody, vypnu telefon a čtu si, přemýšlím o životě. Hodně se věnuji osobnímu rozvoji a víře, modlím se. Vlastně, spíše bych řekla, že si povídám s Bohem. Víra v Boha je totiž neodmyslitelnou součástí mého života. Bez té by mi chyběla energie na to vše, co dělám,“ uzavřela.

10. prosince 2018