V češtině bych to nedala, říká Vinczeová o moderování Českých lvů

  • 44
Adéla Vinczeová (37) má za sebou další ročník Českých lvů. Moderovat v Česku považuje za čest a i když jí mnozí vyčítají slovenštinu, je ráda, že může moderovat ve svém rodném jazyce. „Bylo by to trapné,“ vysvětluje, proč se nesnaží mluvit česky.

Máte ještě vůbec trému?
Mám, protože u moderování nikdy nevíte, jak to bude. V divadle si představení můžete nazkoušet, to sice také někdy je lepší a někdy horší, ale moderování, kdy přichází různí lidé a nastávají různé situace, se může nést ve velmi divné energii. Ale také ve výborné energii. A já si myslím, že nejsem úplně zodpovědná za všechno, co se tam děje a snažím se, aby všem bylo dobře. A modlím se, aby to tak bylo. Takže mám tento stres, aby bylo dobře.

Co nějaký rituál před přenosem?
Já nakukuji zpoza opony a ze zákulisí na generálce si mapuji ten prostor, a kamarádím se s ním, kamarádím se s lidmi, které si představuji, že tam přijdou. Kamarádím se s nimi, když cítím, že tam sedí ještě před samotným přenosem, protože ten vztah začíná ještě před tím, než přijdeme na pódium a já chci, aby ten vztah byl dobrý. Od vztahu moderátora a obecenstva závisí všechno.

Stalo se vám v průběhu kariéry, že jste při moderování měla tzv. okno nebo nastala třeba trapná situace?
Stane se, že se něco nepodaří, ale trapné je, když se to člověk snaží maskovat a snaží se tvářit, že se to nestalo. Tehdy je to supertrapné. Život může přinést cokoliv, ale my bychom se tomu neměli bránit a klást tomu odpor, ale naopak přiznat to. A pak to právě už trapné nemusí být. Stalo se mi, že jsem řekla něco, co jsem si myslela, že by mohlo být vtipné, ale nikdo na to nezareagoval. Tak jsem to nevnímala jako trapas, ale řekla jsem si, že to lidé vzali jako obyčejnou větu. Nic se neděje, nevěděli, že to mělo být vtipné. A potom jsou ještě takové trapasy, jako když jsem například já vyhodila jednu dvojici ze StarDance dřív, než jsem měla, protože jsem to nepochopila z těch kartiček, které mi dali do rukou a všichni panikařili, ale mě vlastně bavilo, že se něco takového stalo.

Adela Banášová

Co sklenička na kuráž?
Alkohol v čase, kdy moderuji? To se už musí stát, že jsem na pódiu už šest hodin v kuse a už mám jen zahlásit, že teď nastoupí DJ. Předtím si možná s lidmi dám skleničku vína, to je maximum. Ale jinak ne, já pak chytím vnitřní paranoiu, že jsou mé smysly otupěné a že to bude celé hrozné. Možná by to nebylo, ale tohle mi vezme nějakou důvěru v sebe. A ještě jsem měla vypozorovaný takový zážitek, který jsem zažila u mých dvou kolegů z rádia, kteří jednou na náměstí, kde byla spousta lidí a byla tam uvolněná atmosféra, nebylo to nic nóbl, měli celkem slušně upito a potom si tam sundávali kalhoty a ukazovali holé zadky. A to jsem si říkala: aha, využiji tuto zkušenost, aby se to nikdy nestalo mně a toho se držím.

Na Českého Lva bylo nominovaných několik slovenských herců. Vy sama jste Slovenka. Je vám příjemné to propojení Česka a Slovenska?
Já to mé moderování vnímám jako velkorysost od České televize, protože je to Český Lev a já to celé moderuji ve slovenštině, sama, ale já bych to v češtině nedala, to by bylo trapné. Takže slovenštinu jsem se snažila vyslovovat alespoň kvůli divákům artikulovaně, i když ne vždy to vyšlo. Ale jinak mám velkou radost z toho, že vyhrávají i Slováci, měla jsem velkou radost z Báby z ledu a ze všech filmů, všechny byly velice fajn a vnímala jsem to spíš jako divák, kterému se líbí nějaký film a bylo mi jedno, jestli si cenu přišel převzít Slovák nebo Čech.

Mezi tou plejádou cen pro slavné režiséry či umělce se objevila i cena začínajících tvůrců. Vnímáte to jako správný krok?
Samozřejmě je to super, že se podporují mladí, že mají tu motivaci dostat se mezi lidi, kteří už ve filmovém světě něco dokázali a mají i finanční injekci. Ale možná bych uvítala, kdybych viděla alespoň krátký trailer, abych věděla, o čem ten film je. Možná aspoň ten vítězný. Nechtěla bych zdržovat, ten přenos má své tempo, takže to bych ještě doplnila.

Moderátorka Adela Banášová

Tuto cenu předával Boleslav Polívka, který natáčel i spoty k Českým lvům. Měla jste možnost je vidět?
To jsem zachytila, z části, ale víc jsem viděla ty filmy.

Kdy jste vlastně naposledy byla v kině?
Já jsem si všechny tyto filmy mohla pustit díky vstupu do databáze ČSFD, takže jsem si udělala kino doma. Ale v kině? Já si nic nepamatuji, to je hrozné. Já ani nevím, na čem jsem byla v kině. Na nějaké americké komedii, to tak občas zajdeme s mužem se pobavit bez nějakých očekávání.

Jak dlouho vám trvaly přípravy na Českého lva?
Většinou netrávím moc dlouho v koupelně. Tentokrát jsem se připravovala přímo v Rudolfinu, jelikož zde probíhala generální zkouška před přenosem, a to už od ranních hodin. Takže jsem si přivezla i šaty, které mám od slovenské návrhářky Michaely Luptakové. Ta mi dělá více šatů na různé přenosy. Mám je velmi ráda, jsou jednoduché a sofistikované. Ona je tedy takový můj dvorní návrhář. Některé ty šaty si od ní koupím. Nemyslím si, že je fér, aby mi něco nechávala jen tak, ale nechává mi je za dobrou cenu.