Pohodový nedělní večer na Festivalu světla dvojici překazil podnapilý cestující, který loni 19. října po 18. hodině pronesl do vagonu metra kelímkové pivo.
„Nastoupili jsme ve stanici Můstek. Když se metro rozjelo, jiný cestující mě a ještě jednu ženu polil pivem, vyklopil na nás celý obsah kelímku. Veškerá zábava nám tedy předčasně skončila a já musel okamžitě domů. V mokrém ošacení jsem i tak musel vydržet ještě dvě hodiny,“ vylíčil událost Jaroslav Šíd.
Nepříjemnost vzápětí nahlásil pomocí formuláře na webu pražského dopravního podniku (DPP). Když se však chtěl domoci 450 korun za vyčištění svého nového značkového oblečení, narazil.
Asi tři měsíce po incidentu mu pracovník dopravního podniku odpověděl, že mu společnost nic nezaplatí. Pro případy, kdy cestujících způsobí majetkovou škodu jinému pasažérovi, totiž dopravní podnik není nijak pojištěn.
Odpovědnost? Na dopravním podniku není
„Povinnost odškodnit cestujícího za jednání jiné osoby dopravce nemá. Pokud jeden cestující způsobí nějakou újmu druhému, odpovídá za ni sám,“ upozornil mluvčí dopravního podniku Jiří Štábl.
Cestující by tak v prvé řadě měl odškodnění požadovat po pachateli, jak potvrdil i advokát Jakub Dohnal. Na náhradu materiální škody ze strany dopravce dotyčný podle něj skutečně nárok nemá.
„Dle občanského zákoníku se hradí škoda, která je vyvolána zvláštní povahou provozu. To znamená například zranění pádem při prudkém zabrzdění, poranění upadnutím madla, tedy případy pro provoz typické,“ potvrdil právník Dohnal.
Třeba Jaroslav Šíd se však od viníka nedočkal omluvy, natož ochoty uhradit škodu. „Když jsme ho slušně napomenuli, byl agresivní a chtěl se prát. Bylo lepší ustoupit a věc na místě neřešit. Vystoupili jsme na Náměstí Míru, skupinka podnapilých pokračovala dál,“ doplnil poškozený muž.
Podle dopravního podniku měl poškozený záležitost řešit ihned. „Pokud ‚škůdce‘ sám nevyjádří ochotu vzniklou situaci řešit, případnou škodu nahradit, měl by poškozený informovat policii, popřípadě příslušného pracovníka dopravce, třeba dozorčího stanice či řidiče,“ poradil Štábl. Pracovníci dopravce však mohou výtržníka nanejvýš vykázat z dopravního prostředku.
Zákaz jídla a pití mají kontrolovat revizoři
Nahlášených případů, kdy se cestující domáhá náhrady za újmu způsobenou jiným cestujícím, řeší pražský dopravní podnik zhruba stovku ročně.
V podobných případech se odvolává i na přepravní podmínky, podle nichž se v prostředcích hromadné dopravy nesmí jíst, ani popíjet nápoje, které nelze uzavřít. Kontrola dodržování tohoto zákazu však leží na bedrech revizorů, kteří se logicky nevyskytují vždy a všude.
„Za porušení mohou uložit přirážku k jízdnému ve výši 400 korun. Je však nutné upozornit, že v praxi dochází k pokutování výjimečně, pouze při hrubém znečišťování, případně po předchozím upozornění cestujícího,“ doplnil mluvčí.
DPP tak nese odpovědnost pouze za ty škody, které jsou v přímé souvislosti s provozem. „Pro tyto případy je samozřejmě pojištěn, buď z titulu odpovědnosti v případě tramvají a metra, nebo z titulu povinného ručení v případě autobusů,“ uzavřel Štábl.
Kompenzace nad rámec pojištění DPP neposkytuje, neurčí-li mu to soud.
„Přepravním řádem je zakázáno vnášet do vozidla nápoje. Odpovědnost provozovatele není dána, protože ten nemůže odpovídat za každého cestujícího. Ad absurdum by pak mohl dopravce například odpovídat za to, že had, kterého vypustí jeden cestující, uštkne druhého,“ doplnil advokát Dohnal.
Jiná situace by podle něj nastala, kdyby jeden z cestujících při pádu způsobeném prudkým zabrzděním zranil jiného. Pak by dopravce za škodu odpovídal
