Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Lidé na severním Plzeňsku mají drahou vodu, cenu přezkoumá úřad

  • 2
Severní Plzeňsko patří mezi regiony v České republice s nejdražší vodou. Její cena překračuje až o 13 korun takzvanou sociálně únosnou cenu, kterou pro jednotlivé regiony stanovil Státní fond životního prostředí. Cenu nyní bude přezkoumávat Specializovaný finanční úřad v Praze.

Státní fond životního prostředí stanovil cenu pro Plzeňský kraj na 141,77 korun na metr krychlový, což vychází z průměrného příjmu člena domácnosti.

„Jedná se o orientační hranici bez nároku na vymáhání, nicméně je stanovena a zejména po morální stránce by bylo žádoucí ji respektovat,“ uvedl krajský zastupitel a zastupitel Vejprnic Jiří Pek z Pirátů. Ten proto podal žádost o přezkum ceny ke Specializovanému finančnímu úřadu v Praze, který se kauzou bude dále zabývat.

Přezkum cílí na firmu Vodárenská a Kanalizační a.s. (VaK), do které vložilo vodárenskou infrastrukturu na 90 procent obcí ze severního Plzeňska. Odpověď od úřadu by měla dorazit zhruba do poloviny června.

„Pokud Specializovaný finanční úřad shledá nesrovnalosti, bude muset společnost znovu přepočítat cenu a zároveň dostane pokutu,“ sdělil Pek. Ten VaKu vyčítá, že nerozporoval kalkulaci ceny od Vodárny Plzeň, která od něj má vodárenskou síť pronajatou a do obcí dodává vodu.

90 procent obcí prodalo trubky VaKu

„Při porovnání kalkulačních položek za Plzeň-sever a Plzeň-město bije do očí například rozdíl ve mzdových nákladech, který je dokonce několikanásobný,“ upozorňuje Jiří Pek. „Může se tak stát, že jsou v kalkulaci ceny pro obyvatele okresu Plzně-sever zahrnuty i nenárokovatelné položky a VaK jako správce s tím aktivně nic nedělá. Myslím tím zejména zaměstnanecké benefity, mzdy, provozní náklady a další,“ dodává.

Mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá uvedla, že firma při stanovení ceny vodného a stočného postupuje dle platných právních předpisů. „V ceně jsou zahrnuty pouze ekonomicky oprávněné náklady, rozhodně odmítáme, že by tam byly zahrnuty zaměstnanecké benefity – tyto náklady hradí společnost ze svého zisku. Naopak mzdy a provozní náklady jsou samozřejmě v ceně započítány, protože to jsou ekonomicky oprávněné náklady,“ sdělila Veselá.

Jisté ale je, že kvůli drahé vodě by některé obce chtěly svoji infrastrukturu zpět, ale kvůli stanovám VaK je to obtížné. „Převod obecního majetku do akciové společnosti znamená pozbytí majetku ve prospěch akciovky v případě, že by z ní pak chtěla obec vystoupit,“ vysvětlil Pek.

Obce podle něj o stažení své infrastruktury uvažují hlavně proto, že VaK je jen jakýsi překupník vody. Trubky obcí jsou totiž po převedení na VaK stejně pronajaté Vodárně Plzeň. Ta se o ně stará, poskytuje vodu a VaKu platí nájemné.

Ve hře je soudní spor

VaK je tím pádem jen administrativní jednotkou, bez které, jak někteří starostové tvrdí, by se klidně obešli. Mohli by svoje trubky pronajmout Vodárně Plzeň přímo, bez prostředníka, který vodu zbytečně zdražuje.

Jednou z obcí, která by chtěla mít rozvody pod vlastní kontrolou, je Pernarec. „Na Plzni-severu je nejdražší voda v republice. My jako malý akcionář s podílem 0,6 procenta akcií VaK nemůžeme do ceny vody promlouvat,“ uvedl starosta Jan Balín.

Jak starosta upozorňuje, jediné štěstí pro místní je, že obec vlastní kanalizaci a určuje tedy stočné. Dále vlastní zhruba polovinu vodárenské infrastruktury, zbytek je ve VaKu. Cena vody vychází z vodného 84,70 korun s DPH účtovaného VaKem, k tomu se přidá stočné ve výši 33 korun a vychází 117,70 korun s DPH. Kdyby měla obec ve VaKu vloženou i kanalizaci, platili by místní o více než 37 korun víc.

„Bez VaKu bychom ale podle mých kalkulací měli vodu ještě levnější o dalších zhruba 30 korun. Je to jakýsi solidární poplatek, který místní platí kvůli tomu, aby v jiných obcích nebyla voda ještě dražší než dnes,“ nastínil Balín.

Vyvedení infrastruktury z VaKu by ale podle starosty znamenalo se o potrubí soudit. „To je těžké rozhodnutí, protože by obec musela platit soudní výlohy,“ říká starosta. „Musel by se tím zabývat správní soud. Spor by trval delší dobu, ale podle mých informací by obce nakonec vyhrály, protože pravidlo, podle kterého nemohou z akciové společnosti vystoupit se svým majetkem, ale jen bez něho, je šikanózní,“ radí Pek.

„Buď budou tiše mlčet a nic s tímto stavem nedělat, nebo se bránit. Já kdybych byl starostou obce, do soudního sporu bych šel. Zažádal bych o vrácení infrastruktury pod obec, která by díky tomu mohla vybírat nájem,“ sdělil Pek.