Celá akce stála 201 milionů korun, z toho téměř 102 milionů činila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Zájemci si samostatně bez průvodce prohlédnou zařízené pokoje z doby druhé poloviny 19. století a v autentickém interiéru zažijí šlechtické bydlení na vlastní kůži.
Šlechtický salon je vybaven replikami metternichovského nábytku a textilií, které mohou návštěvníci důkladně prozkoumat, vyzkoušet a odpočinout si tady. Zajímavostí je i to, že jsou všechny restaurované hodiny funkční nebo že květiny, které krášlí žardiniéry, jsou z papíru.
„Završená rekonstrukce opatské rezidence je významným krokem k celkové obnově areálu plaského kláštera. Ačkoliv klášter spravuje několik vlastníků, je potěšitelné, že při jeho obnově postupujeme podle jednotné koncepce, jejíž snahou je rozsáhlý areál opět sjednotit a prezentovat veřejnosti,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Prohlídky pokojů bez průvodce
Stavební část projektu začala 5. října 2020. Předcházel jí archeologický průzkum, který přinesl řadu nových objevů, například podzemní chodbu z 15. století na dvoře prelatury nebo 10 metrů hlubokou jímku ukrývající více než stovku předmětů z nejrůznějších materiálů. Ty vypovídají o každodenním životě mnichů na přelomu 17. a 18. století.
Areál plaského kláštera se vyvíjel od poloviny 12. století a jeho stavební vývoj je složitý. Jednotlivé stavby prošly řadou dílčích úprav a přestaveb, proto bylo nutné v počáteční fázi odstranit novodobé přístavby, vybourat druhotné vestavby v interiérech a odstranit konstrukce napadené dřevokaznými houbami.
Ve sklepeních a v podzemí památkáři provedli rozsáhlé vyklízecí práce. Díky tomu se budově Starého opatství, která patří k nejstarším částem areálu, navrátila podoba z počátku 20. století, než začala sloužit jako internát.
V přízemí vzniklo nové návštěvnické centrum s pokladnami, ve sklepních prostorách je expozice o stavebně-historickém vývoji kláštera a archeologickém výzkumu. „Na stavbu opěrného pilíře v návštěvnickém centru jsme použili cihly z 12. století, materiál na výměnu poškozených kamenných částí fasády jsme sbírali v lokalitách, v nichž se těžil kámen pro stavbu v době baroka,“ řekl kastelán kláštera Plasy Pavel Duchoň.
